Architektura   (Petra Karlová)

Co je architektura? Je to dům, prostor kolem něj, život v něm? Nahlédneme do okrajových žánrů architektury, které jsou pro její kvalitní jádro nezbytné. Budeme se bavit o vnímání architektury a jeho změně v dnešním mediálním světě, o měřítku, globalizaci i migraci architektonickou optikou. Projdeme se po hraně mezi uměním a architekturou, dotkneme se řemesla i konceptu. Nastíním, jak práce architekta vypadá v praxi a podíváme se na to, čím vším se může architekt zabývat. Seznámíme se se současnou (nejen českou) scénou a nahlédneme trochu do historie. Kurz je určený všem, kteří rádi přemýšlí o svém okolí, o tom, jak je ovlivňuje a jaké vztahy ho utváří.

Behaviorální ekonomie   (Richard Šarišský)

Lidi se často rozhodují impulzivně, jsou krátkozrací nebo prokrastinují. Pokud žeší komplexní problémy, uchýlí se najednou k mentálním zkratkám, které vedou k výsledkům, jež jsou na míle daleko od těch optimálních. Behaviorální ekonomie se snaží podat odpověď na otázku, jak má vypadat studium ekonomie, bereme-li vážně lidskou iracionalitu.
Zkusíme spolu najít odpovědi na otázku typyu:

Proč prokrastinujeme? Proč nešetříme dostatečně na dúchod?
Hraje smysl pro fair play roli v ekonomických transakcích? Nebo jen každý maximalizuje svojí očekávanou peněžní výhru?
Jaké jsou nejčastější systematické chyby, kterých se lidé doupouštějí při rozhodování? Dá se iracionalita “odnaučit“?
Jaký je dopad lidské iracionality na instituce a politiky trhu práce?
Nebo na rozvojovou pomoc?
Jaký je přínos neurovědy pro studium ekonomie?
Mají opice stejný postoj k hazardu jako lidé?
Jaký vliv mají emoce na finanční trhy?

Kurz klade důraz na praktické uplatnění behaviorální ekonomie, ať už z pohledu jednotlivce (chyby úsudku a jak se jim vyvarovat,) tak i společnosti (jak lépe nastavit instituce a politiky).
Kurz nevyžaduje žádnou předešlou znalost ekonomie.

Biomateriály a tkáňové inženýrství   (Anna Stejskalová)

Možná jste zaznamenali zprávy typu vědci pestují orgány v laboratoři. Zajímá vás, co současná věda dokáže a jaké jsou limitace současných biomateriálů a tkáňového inženýrství?

  1. Úvod – historie biomateriálů – Jaké přírodní materiály lidé vužívali jako implantáty v průběhu staletí? Kde všude v medicíně najdeme biomateriály?
  2. Tkáně, buňky a buněčná kultura –vyzkoušejte si, jak se pěstují buňky v laboratoři.
  3. Implantáty –Jaký je rozdíl mezi černými a bílými plomabami když pomineme jejich barvu? Bude v budoucnu možné použít materiály, které zuby vyléčí?
  4. Tkáňové inženýrství – Jak se pěstuje kůže v laboratři? Jaké je její využití při léčbě popálenin?
  5. Modelování nemocí pomocí technologie Lab on chip a kmenových buněk – jak se testují léky na mini-tkáních?
  6. Jak funguje výzkum –Jak vypadá typická vědecká kariéra? Jaký výzkum si podle vás zaslouží být financován z veřejných zdrojů? Kdo rozhoduje na které nemoci se budeme soustředit?

Analytika dat na webu   (Tomáš Sakál)

Jaké informace o mě umějí zjistit stránky, na kterých se pohybuji?
Vědí i, kam hýbu myší. Vědí, co jsem napsal předtím, než kliknu na “Odeslat”? Co se stane, když kliknu na “Unsubscribe”? Na co jsou dobré všechny ty pěkné barevné grafy návštěvnosti? A jak se využívá umělí inteligence v e-shopech? Umí předvídat, co udělám?

Lidé stále více interagují s firmami a nakupují na webu, ne osobně. Tyto interakce jsou čím dál tím snáze sledovatelné. E-shopy proto rostou raketovou rychlostí a velké firmy si zakládají vlastní e-shopy. Tyto společnosti jsou často nejlepšími místy k práci kvůli uvolněné atmosféře a rychlému růstu. Co jich zajímá jsou lidé, kteří se umějí zorientovat v tom, jak se správně dělá e-commerce: co kdy ukázat, jak to podat a jak vše spustit dříve než konkurence.

My si k tomu vysvětlíme základy. Co znamená v analytice konverze, funnel, atribuce, LTV nebo KPI? A na co jsou dobré CSV, API nebo JS?
Ať už poznáš všechny nebo žádný z těchto pojmů, na kurzu jsi vítán. Ať už tě zajímá informatika, byznys, matematika či psychologie — nebo tě k tématu tahá zvědavost, určitě se přidej. 🙂

Debata   (Ivana Ivanová)

Debatovanie je súčasťou našich každodenných životov. Schopnosť jasne sformulovať svoj názor, byť presvedčivý, vedieť logicky vysvetliť prečo máme pravdu. V tomto kurze sa naučíte tvoriť argumenty, tvrdenia podložiť vysvetleniami a dôkazmi, reagovať na argumenty iných, zorganizovať si reč tak aby bola prehľadná a samozrejme si ukážeme, na čo je to všetko dobré – pri riešení problémov v škole, s kamarátmi alebo súrodencami, ale aj z celospoločenského hľadiska (ako vám analytické a kritické myslenie pomôže rozoznať relevantné informácie od tých nepravdivých, búrať predsudky či reagovať v diskusiách).

Digitální fotografie   (Vojta Indráček)

Kurz je vohdný pro začínající a mírně pokročilé fotografy. Celý kurz je zaměřen na praktické zkušenosti, kdy budeme společně fotografovat a editovat pořízené fotografie v počítačích. Studenti budou potřebovat svůj vlastní notebook a fotoaparát. (Po domluvě lze nějakou techniku zapůjčit)

Naučíme se ovládat fotoaparát pouze v manuálním módu, kde je důležité porozumění vztahu mezi časem, clonou a citlivostí (iso). Probereme různá kompoziční pravidla využívaná nejen při focení krajinek a vyzkoušíme si je přímo v praxi. Budeme trénovat focení portrétů a naučíme se lépe stavět fotografovanou osobu.

Fotografie budeme zpracovávat v programech Adobe Lightroom a Photoshop. Kromě vyvolání RAW formátů (do JPEG fotit nebudeme) prozkoumáme i práci s vrstvami a různé druhy retuší.

Efektivní altruismus   (Jiří Nádvorník)

Většina z nás chce změnit svět k lepšímu. Při pohledu na všechno utrpení a problémy ve světě s nimi chceme něco udělat. Těžká otázka ale je zjistit, co je to “něco”, a hlavně pak to skutečně provést.

V tomto kurzu si představíme efektivní altruismus. To je jednak výzkumný směr, snažící se pomocí akademického výzkumu a kritického myšlení odpovědět, jaké jsou nejefektivnější způsoby, jak světu pomoci. A také je to hnutí lidí, kteří se rozhodli vzít tyto odpovědi vážně a opravdu na jejich základě jednat.

Představíme si, jak být co nejprospěšnější světu. Promluvíme o:
– Jak si vybrat obor který studovat, když chceme mít kariéru s velkým dopadem na svět.
– Jak velký dopad může mít jednotlivec.
– Proč některé intervence přinesou stokrát více dobra než jiné.
– Proč nejlepší způsoby pomoci jsou tak málo známé.
– Jak efektivně snížit riziko vyhynutí lidstva.

Filozofie budoucnosti   (Adam Lalák)

Může být robot naprogramovaný člověkem zodpovědný za své činy? V jakém smyslu ohrožuje technologie naše lidství? Změní internet naše chápání pravdy? Co dluží dnešní společnost příštím generacím? Jaký bude mít kolonizace kosmu dopad na naše pojetí svobody?

Se stále se zrychlujícím technologickým pokrokem se budoucnost stává čím dál nečitelnější. Politici, ředitelé velkých firem i vývojáři v Silicon Valley jsou nuceni se chtě nechtě zamýšlet nad filozofickými otázkami. V tomto kurzu se o těchto klíčových otázkách dneška pobavíme. Zamyslíme se nad pojmy jako Turingův test, antropocén, singularita či Fermiho paradox, a nahlédneme do textů významných filozofů současnosti, jako je Yuval Harari, Timothy Morton nebo Nick Bostrom.

Kurz bude zároveň pojat jako úvod do filozofie, takže si vysvětlíme i některé tradičnější filozofické pojmy a teorie. Nezáleží na tom, zda jsi již někdy filozofii studoval(a), či zda jsi zaměřen(a) spíš humanitně či technicky – všichni jsou vítáni!

Finance a finanční sektor   (Jiří Daniel)

Komu (všemu) slouží finance a finanční trhy? Pro koho pracuje Vlk z Wall Street? A není to náhodou vaše babička, dlouholetá spekulantka?

Pomocí příkladu rodinné firmy si nejprve postupně nakreslíme mapu finančního světa.

Ukážeme si, jak příjmy a výdaje generují nerovnoměrné peněžní toky a jak se s touto situací firma pomocí finančních produktů a prostřednictvím finančních institucí vypořádává. Naše firma bude úspěšně expandovat, a tak bude časem potřebovat i investiční kapitál a celou řadu služeb. Možná dorazí Vlk i babička.

Rodinnou firmu jsme zvolili záměrně, neb půjde i o to, jak si mamka s taťkou zajistí bydlení, našetří na důchod a zaplatí dětem studium – vždyť (i) kvůli tomu tu firmu mají.

Po prvotním narýsování naší mapy se následně ponoříme hlouběji do detailu jejích jednotlivých částí, tedy oblastí bankovnictví, pojišťovnictví a správy aktiv. Povíme si o tom, jak jednotliví aktéři fungují, jak vytvářejí zisk a jaké společenské a ekonomické trendy je ovlivňují. Jedním z těch trendů budou i moderní technologie, a tak nahlédneme i do oblasti finančních technologií (FinTech).

Celkovým cílem bude interaktivní formou přiblížit oblast, kterou mnoho z nás vnímá jako vzdálenou, abstraktní a těžko pochopitelnou.

Historie   (Jan Indráček)

V rámci tohoto kurzu se podíváme na řadu témat, kterými se studium moderní historie v dnešní době zaobírá. V kurzu není cílem učení se jménům či letopočtům, ale získání představy a citu pro to, jak špičkoví historici přemýšlí o zásadních otázkách minulosti i přítomnosti. V jednotlivých hodinách se budeme mimo jiné bavit o následujících tématech: Co vše stojí za rozhodnutími a činy, které přiřazujeme velkým organizacím (př. britské impérium) nebo jednotlivcům (př. královna Alžběta)? Jaké máme k dispozici historické zdroje, do jaké míry jim můžeme věřit, a co si z nich můžeme odnést? Do jaké míry a proč se lidská společnost v různých obdobích měnila anebo zůstávala stejná? Budeme mluvit o změnách v rámci jednotlivých let, ale i celých staletí.

Literatura   (Klára Vajnerová)

Jak číst, když už jednou umíme číst? Co se dá vyčíst mezi řádky? Proč chceme některé knihy po přečtení spálit? Jak se stane, že se začteme a čteme, dokud nedočteme? Jak číst autorovi myšlenky?

Tak dlouho budeme analyzovat, porovnávat formy, styly a vypravěče literárních děl 20. a 21. století, dokud se nedočteme odpovědi. Pod mikroskopem se nám mihne román Barva nachu Alice Walkerové, básně Allana Ginsberga či Gertrudy Steinové, drama Kdo se bojí Virginie Woolfové? od Edwarda Albeeho a další klenoty.

Kurz je vhodný pro každého, kdo se chce naučit číst nejen mezi řádky, ale i odstavci a slovy. V dnešní době jsme zahlceni textem všeho druhu a je nezbytné se naučit ho interpretovat a kriticky nad ním uvažovat. Všechny texty budeme číst společně v hodinách, takže není nutné je načítat ve volných chvilkách prázdninového shonu. Dny povrchního čtení jsou sečteny!

Medicína   (Mária Šuhajdová)

Ludské telo funguje ako perfektne naprogramovaný stroj. Z kričiaceho dieťaťa na pôrodnom sále
vyrastie školák ktorý sa ani nenazdá a tancuje na svojom maturitnom plese, študuje, pracuje, cestuje,
smeje sa, plače, miluje, nenávidí a nakoniec sedí v hojdacom kresle a v mysli sa preberá svojimi
spomienkami. Pozrieme sa spolu na to akým nástrahám čelí človek a jeho telo od svojho narodenia…
ale snáď ešte pred ním?

1. Z jednej bunky k ružovému bábätku alebo čo sa vlastne deje tých 9 mesiacov? Spoločne
nahliadneme do sveta embryologie a genetika nám prezradí ako jeden gen môže zmeniť celý
váš život.

2. Som tu a čo ďalej? Žiaden z nás sa nenarodil ako kung-fu zápasník a predsa si od narodenia
budujeme vykonnú obranu proti nepriateľom ktorí hýbali dejinami ľudstva – infekčným
chorobám. Ako to s naším imunitným systémom je a prečo je tak dôležitý sa dozvieme hneď
druhý deň.

3. Dospievanie a puberta je ťažké obdobie a prvé pokusy s alkoholom alebo drogymi nemusia
dopadnúť dobre. Pozrieme sa nato ako vlastne zvyká závislosť a aký môže mať dopad.

4. Sme dospelí, zdraví a už sa nám nemôže nič stať? Omyl, na človeka ktorý bude potrebovať
pomoc môžeš naraziť kedykoľvek cestou zo školy alebo divadle. Vedel by si pomôcť?
Naučíme sa ako nespanikáriť a postupovať v kritickej situácii kedy môže ísť o život.

5. Civilizačné ochorenia sú smutnou jedničkou chorôb v celej Európe. Prečo sú infarkt, mrtvica
a cukrovka tak často skloňované slová? Môže za to skutočne stres, nevhodná strava,
nedostatok pohybu a cigarety? Alebo je zatím ešte niečo viac?

6. Urobíme si pokus. Vezmeme obrázok a prekopírujeme ho. Potom vezmeme tu kopii
a urobíme z nej dalšiu a pokračujeme až kým nebudeme mať kópiu č.100. Sú první a posledný
obrázok rovnaké? Funguje rovnako aj ´´kopírovanie´´ našich buniek? Čo ak sa niečo pokazí?
Posledný den sa pozrieme na problematiku nádorových ochorení, ako vznikajú a ako ich
moderná medicína dokáže liečiť.

Mezinárodní vztahy   (Michaela Nováková)

Jedním z převládajících témat v oblasti historie a mezinárodních vztahů jsou války a konflikty. Proč lidstvo tak “baví” válčit? Jaké mají národy motivace, když často přicházejí o životy i bohatství? Jak si můžeme racionalizovat vznik a eskalaci některých nejkrvavějších konfliktů v historii, a jak si naopak můžeme vysvětlit, proč k některým katastrofám ve světové politice nakonec nedošlo? Kurz je stručným úvodem do základních konceptů a analytických metod které využíváme pro vysvětlení světové politiky a mezinárodních vztahů. Důraz bude kladem na kritické myšlení. V kurzu si představíme a vysvětlíme několik základních myšlenkových modelů a struktur, které analýza mezinárodních vztahů využívá, a ty potom budeme aplikovat na některé z největších mezinárodních konfliktů nebo zapeklitých problémů, které světovou politiku nutně provází. Kurz může být lehce upraven podle zájmu účastníků – např. mohou studenti navrhnout, které situace / historické události by chtěli podrobněji analyzovat. V kurzu také lehce představím oblast politické ekonomie a mezinárodního obchodu a financí. Tyto témata budou probrána především ve spojitosti s jejich politickými implikacemi a současnou zahraniční politikou USA.

Politologie   (Ondřej Schutz)

Kurz sa postupne zamerá na niekoľko aspektov politiky a politologického výskumu.
V prvej lekcii sa s účastníkmi doberieme rôznych odpovedí na otázku, čo je politika, čo je politické a čo z toho je predmetom výzkumu politických vied. V následných lekciách postupne preberieme čo to je štát, ako sa artikulujú záujmu a kto rozhoduje o ich presadení (2);
čo je demokracia a prečo nie je samozrejmosťou (3);
na čo sú nám politické strany a ako zvoliť spôsob ich voľby (4);
ako uvažovať o nedemokraciách a prečo to nie je jednoduché (5).
Počas kurzu účastníci budú mať možnosť navrhnúť na základe poznatkov nadobudnutých na kurze ideálny spôsob vlády / politický systém v hypotetickej krajine stredo-európskeho charakteru. Na poslednom seminári budú spolu o týchto form diskutovať

Právo   (Hana Draslarová)

Co je to právo a jakou roli hraje v naší společnosti? Proč je dobré se v právu orientovat a jak vůbec funguje? Základní právní gramotnost hraje v dnešní době důležitou roli, neboť právo je všude kolem nás a ovlivňuje naše každodenní chování.
Kurz práva je určen zájemcům o vybraná právní témata, kteří zde budou mít možnost jednak diskutovat o základních otázkách týkajících se práva a spravedlnosti, jednak prohloubit svoje znalosti o způsobu fungování práva a jeho principech. Součástí kurzu pak budou základy vybraných právních odvětví – především práva občanského a trestního, s přesahem do problematiky lidských práv.
Kurz je vhodný jak pro studenty uvažující o budoucím studiu právnické fakulty, tak studentům ostatním, neboť abychom všichni svá práva mohli vykonávat a bránit, musíme je v první řadě znát. Vedle právních znalostí budou studenti v rámci semináře rozvíjet též své prezentační a argumentační dovednosti a schopnost kritického uvažování, a to mimo jiné prostřednictvím přípravy a realizace simulovaného soudu, kterým bude celý kurz zakončen.

Psychologie   (Eliška Remešová)

Jaké jsou důsledky společenského života uvnitř osobnosti? Proč záleží na prostředí, ve kterém vyrůstáme? K čemu je nám v moderní době užitečná tradice? Jak vznikají mezilidské vztahy, a proč se snadněji rozpadají než tvoří? Jaké jsou sociální produkty lidstva?

Určitý vhled do sociální psychologie není jen zajímavý, ale také užitečný pro každého z nás. Porozumění společenským mechanismům a jejich vlivům na člověka nám umožňuje lépe kontrolovat dění kolem nás a vlastní prožívání. Na kurzu sociální psychologie skrze známé teorie, demonstrované experimenty, různá cvičení a diskuse rozkryjeme některé oblasti sociální psychologie

Během týdne na Discoveru se dostaneme k těmto tématům:
– Vlk samotář nebo lev salón – Jak z dítěte vyroste sociální bytost? Co je klíčové pro zdravý společenský vývoj jedince? Co je to sociální učení a jak s tím souvisí Steve Jobs?
– To je jen tvoje interpretace – Na základě čeho sociálně poznáváme? Co jsou sociální schémata, a jak nás denně ovlivňují? Proč je právníkům projevován větší respekt?
– Dobro a zlo v nás – jak vzniká morálka, a co ji oblbuje? Jsem altruističtí, protože jsme z podstaty dobří, nebo je to převlečené sobectví? A co mají superhrdinové společné?
– Protože si to myslím – Jsou naše postoje užitečné nebo nám škodí? Jak moc v nich hraje roli naše chtění? Proč mohou být naše postoje a chování v nesouladu? Proč se šíří pohlavní choroby, i když máme na kondom?
– My a oni – Jsme zrovna my lepší než oni? Proč chceme být součástí výběrové skupiny? Co je to komunita? Jsou dva lidi už skupina? Sociální konformita a násilí? A co na to Starověké Řecko?
– Skupinová dynamika – Jsem Leader, no a? O čem je vůdcovství? Jaké role jsou klíčové pro kohezi ve skupině? Co je nejčastější příčinou rozpadu Start-upu?

Rozvojová studia   (Vašek Těhle)

Rozvojová studia se zabývají zkoumáním života v zemích třetího světa, bariér bránícím ekonomickému růstu a dalších faktorů ovlivňující blahobyt obyvatel. Kurz se bude zaměřovat na vybrané problémy rozvojových zemí, jejich příčiny a možné řešení s důrazem na jejich provázanost na dění v rozvinutém světě. Kurz bude obsahovat těchto 6 základních okruhů:

1) Chudoba – Co vlastně znamená být chudý? Jak se chudoba definuje? Jaké má chudoba dopady v rozvojových zemích? A jak se s ní dá bojovat?
2) Nerovnost – Jak ekonomická nerovnost ovlivňuje společenský rozvoj? Jak se dá docílit větší rovnosti? A má touha po větší rovnosti vůbec smysl?
3) Migrace – Proč lidé migrují? Jaké dopady má migrace na světovou ekonomiku? Jaké dopady má na jednotlivé migranty? Co a koho migrace stojí?
4) Vzdělávání – Jaké má vzdělávání přínosy a náklady? Co brání lepšímu vzdělávání v rozvojových zemích? A proč rozvojové organizace kladou důraz na vzdělávání děvčat?
5) Rozvojový mišmaš – Proč mnoho lidí v Togu dává při nemoci přednost šamanovi před doktorem? Jaké má dopady ekonomický rozvoj na životní prostředí v Indonézii? Proč se mikrofinance považovaly (či považují) za všelék ekonomického rozvoje? Proč Etiopie staví nové elektrárny, i když ty stávající bohatě pokrývají spotřebu elektřiny?
6) Rozvojová pomoc – Co dělá západní svět (resp. co si myslí, že dělá), aby pomohl chudým státům se rozvinout? Jak může rozvojová pomoc škodit? Jak by mohl západní svět lépe pomoci rozvojovým zemím?

Kurz bude obsahovat několik experimentů a praktických úkolů, kdy účastnici budou sami navrhovat možná řešení existujících problémů a následně o nich diskutovat. Důraz bude kladen na přemýšlení nad současným stavem a schopnost artikulovat svůj názor. Povinnou přípravou pro kurz bude studium předem zaslaných materiálů, jako jsou například novinové články, filmové dokumenty nebo nahrané přednášky. Kurz je určen zejména pro účastníky, které zajímá svět kolem sebe a kteří mají zájem přemýšlet nad tím, jak se dá ovlivnit.

Sociologie   (Jakub Kobela)

Na kurze sociológie sa účastníčky/ci dozvedia všetko podstatné od tom, ako sociálne vedkyne a vedci spoznávajú svet a v čom sa ich skúmanie líši od exaktných vied. Budeme tiež veľa diskutovať o aktuálnych a kontroverzných témach – etnická a gendrová nerovnosť v spoločnosti, nacionalizmus v minulosti a dnes, modernizácia a významné zmeny sociálneho sveta, pôsobenie mestského priestoru či kultúry na spoločnosť, a pod. Na konci Discoveru bude každá/ý lepšie rozumieť fungovaniu spoločnosti a spôsobom, ako fungovanie skúmať.

Umělá inteligence   (Michal Bída)

Kurz se bude zabývat základy umělé inteligence. Kurz představí umělou inteligenci pohledem teoretické informatiky a ukáže, jak souvisí s programováním na příkladech z počítačových her. V rámci kurzu zadefinujeme termíny umělá inteligence, inteligentní agent, algoritmus, if-then pravidla a trochu se podíváme i na strojové učení a neuronové sítě.

Úvod do matematické statistiky   (Matúš Kurian)

Kurz je zameraný na osvojenie si poznatkov a zručností súvisiacich so štatistickou analýzou dát.
Ciele kurzu
1. Študent sa naučí určovať typickú hodnotu datasetu a porovnať typické hodnoty dvoch alebo viacerých datasetov.
2. Študent sa naučí určovať variabilitu datasetu a porovnať variabilitu dvoch alebo viacerých datasetov. Študent bude schopný identifikovať extrémne hodnoty (outliers).
3. Študent sa naučí vyhodnotiť súvislosť/koreláciu dvoch veličín pomocou vizuálneho zobrazenia resp. výpočtu korelačného koeficientu pre prípad lineárnej korelácie. Študent bude mať kvalifikovanú predstavu o rozdieloch medzi kauzalitou a koreláciou.
4. Študent bude schopný nájsť lineárny model popisujúci dve veličiny pomocou metódy najmenších štvorcov (lineárna regresia). Študent bude mať kvalifikovanú predstavu o presnosti takto navrhnutého modelu.
5. Študent sa zoznámi so základnými metódami použiteľnými na linearizáciu dát, a využije ich na modelovanie regresnej závislosti dvoch veličín. Na tomto základe potom navrhne model popisujúci nelineárnu závislosť.
6. Študent sa naučí prevádzať potrebné výpočty prostredníctvom tabuľkového procesora (excel, Calc, google sheets).
Prerekvizity
Znalosť základných aritmetických operácii (vrátane odmocniny). Základná predstava o lineárnej funkcii (sklon, posun). Ochota používať excel alebo podobný program.
Sylabus
1. Typická hodnota
2. Variabilita
3. Korelácia
4. Lineárna regresia
5. Linearizácia, nelineárne modely
6. A čo ďalej? Ďalšie námety na modelovanie

A.I. – Umělá inteligence   (Jirka Lhotka)

Co je to umělá inteligence?
Jak funguje Siri?
Jak vám Google Maps najdou cestu domů?
Jak to, že v šachu porazily počítače nejlepšího člověka již v roce 1997, kdežto v go (čínská desková hra podobná šachu) se jim to podařilo až o 20 let později? A jak se liší způsob, kterým toho dosáhly?
Co to znamená, že se počítače učí? Jak to dělají? A máme se jich bát?
V tomto kurzu se zaměříme na to, co to je a jak funguje umělá inteligence. Prozkoumáme tradiční techniky používané v umělé inteligenci a podíváme se i na to, k jakému vývoji v ní došlo za poslední roky a co od ní můžeme čekat do budoucna.
Kurz nebude vyžadovat zvláštní znalosti matematiky nad rámec prváku střední školy. Není potřeba ani žádná znalost programování. Naopak jsou velmi vítáni i ti, pro které je toto téma nové a kteří v budoucnu neplánují studovat technické obory.

Ako fungujú počítače; Od tranzistorov po Assembler   (Martin Krištien)

Na kurze preberieme fungovanie počítačov od základu. Po absolvovaní kurzu budeš rozumieť logickým vzorcom, budeš zvládať nadizajnovať primitívny počítač, a hlavne ti bude jasnejšie čo všetko je za tým, keď používaš svoj počítač. (Možno) Budeme mať možnosť navrhnúť si reálny hardvér a vyskúšať si jeho fungovanie v praxi na špeciálnych čipových doskách.Počas kurzu sa budeme venovať aj najzákladnejšiemu programovaciemu jazyku, Assembleru. Predchádzajúca skúsenosť s programovaním nie je potrebná.Kurz bude mať formu interaktívnych hodín, kde budeš mať priestor pýtať sa otázky. Predpokladá sa od teba aktívne riešenie problémov na hodine.

Program kurzu:
Deň 1
– Úvod do logiky
– Základné logické brány
– Ako spočítať dva bity
Deň 2
– Ako spočítať dve čísla
– Užitočné hardvérové jednotky: enkóder, dekóder, multiplexor
Deň 3
– Základné pamäťové jednotky
– Hardvér s hodinami
Deň 4
– Ako reprezentovať výpočet v hardvéri
– Konečný automat
Deň 5
– Úvod do Assembleru
– Základné operácie v softvéri
Deň 6
– Dizajn jednoduchého procesoru

Alternativní divadlo   (Sofie Sticzayová)

Kurz se zaměří na seznámení se současným alternativním divadlem a jeho podobami. Budeme zkoumat divadlo, které se neváže ke klasickému divadelnímu prostoru, ale naopak hledá své uplatnění v prostorách veřejných, všedních, anebo jinak specifických. Divadlo, kde se divák stává účastníkem, anebo hráčem. Divadlo, které nevzniká na základě dramatického textu; které je na hranicích žánrů. Divadlo, kterému můžeme dát přívlastky jako site-specific, devised, dokumentární, participativní, komunitní, happening, anebo performance.

Budeme diskutovat o vzniku divadla a jeho samotné podstatě, budeme hledat jeho funkci v současné společnosti a testovat jeho potenciál. Pokusíme se podívat na divadlo jako na společenskou událost, která nám umožňuje netradiční setkání a dialog, skrz kterou si můžeme uvědomit a zažit nepoznané. Divadlo pro nás bude nástroj mezilidské komunikace; způsob, jak nově nahlédnout na každodenní realitu.

Důraz bude na kladen na pozici režiséra a jeho roli v týmu. Na to, jak přemýšlí, jaké otázky si pokládá, na jaké potřeby reaguje. Zaměříme se na koncept a téma, jinak řečeno ohnisko vzniku samotného divadelního aktu – uměleckého díla.

První půlka týdne bude zaměřená na teorii. Především si budeme povídat, ujasňovat si pozici alternativního divadla na pozadí klasického, diskutovat o jeho funkci a seznamovat se s konkrétními realizacemi.
V druhé půlce tuto teorii otestujeme v praxi. Vybereme si jeden z typů divadla, na který se blíže zaměříme. Prozkoumáme situaci, terén a podmínky a na jejich základě společně vytvoříme koncept události, kterou zrealizujeme pro ostatní účastníky.

Konkrétní podoba kurzu bude přizpůsobena chuti a zájmu jednotlivých účastníků. Kreativitě se meze nekladou.

Biologie   (Hana Krutinová)

Kurz bude zaměřený na molekulární biologii a metody, které se používají v moderních laboratořích. Probereme základní principy fungování buněk – DNA a důležité procesy, které se jí týkají (replikace, transkripce, translace) a k čemu nám znalost těchto procesů může reálně být (Jak zjistím funkci nějakého genu? Jak změním nějakou DNA? Jak ji vizualizuji?), RNA a proteinů (posttranskripční modifikace, regulace exprese). Budeme se snažit propojit principy technik, používaných v laboratoři s životem mimo laboratoř (V čem si v sámošce koupím tuto chemikálii s názvem přes tři řádky? Můžu izolovat DNA na stole v kuchyni?). Na konci kurzu se pobavíme o kontroverzních tématech, která s touto problematikou souvisejí (Co je GMO dle legislativy? GM rostliny, jejich produkce a výroba potravin, GM hospodářská a laboratorní zvířata, molekulární diagnostika nemocí).

CogSci: Mechanismy mysli   (Adam Růžička)

Kognitivní věda přichází na scénu po druhé světové válce a nadobro mění způsob, jakým nahlížíme na člověka. Tento obor kombinuje psychologii, studium umělé inteligence, filozofii, a neurovědu s jedním cílem: snažit se popsat a vysvětlit, jak funguje naše mysl. Budeme nahlížet na lidský mentální aparát jako inženýři, kteří mají před sebou tajemný stroj a snaží se vymyslet, co dělá a jak to dělá (jako když do Samsungu přinesou nový iPhone). Vzhledem k tomu, že velkým úkolem naší mysli je předpovídat, co se stane ve světe kolem nás, budeme potřebovat trochu matematické pravděpodobnosti. V kurzu se spolu podíváme do bizarního světa kognice a zadumáme nad otázkami typu: Jak fungují optické iluze? Proč lidi vidí očima a netopýři ušima? A co má koktání společného s faktem, že se člověk sám nezlechtá?

PS: Nepřekrývá se s kurzem Neurověda, naopak se dobře doplňují a doporučujeme vzít si oba pro celistvé prozkoumání lidské mysli.

Data Science 101   (Bára Spáčilová)

“Data! Data everywhere!”, slibuje známý meme. A opravdu, v dnešní době jsou data k nalezení téměř všude. Jak se v nich ale orientovat, jak datům rozumět, nebo je využít?

V kurzu budeme za pomoci vlastních příkladů, i příběhů z minulosti rozvíjet své přemýšlení o tom, jaké informace se v datech (ne)skrývají. Nevynecháme ani to, kde data jsou a k čemu nám mohou sloužit, či jak nás mohou mást. Přeneseme základy statistiky z papíru do přemýšlení o okolním světě. V neposlední řadě si vyzkoušíme i základy práce s některými nástroji a hledání odpovědí na naše otázky.

Pro kurz není potřeba mít předešlou zkušenost s programováním, ani chtít být budoucím datovým analytikem. Je ale prima být velmi zvědavý. Kurz jistě ocení studenti, kteří zároveň absolvují kurz biologie, neboť si budou moci prakticky zpracovat některá témata právě z něj. Vítáni jsou ale samozřejmě i všichni ostatní. Pojďme se datům podívat na zoubek.

Debata   (Milan Fedorik)

Debatovanie je súčasťou našich každodenných životov. Schopnosť jasne sformulovať svoj názor, byť presvedčivý, vedieť logicky vysvetliť prečo máme pravdu. V tomto kurze sa naučíte tvoriť argumenty, tvrdenia podložiť vysvetleniami a dôkazmi, reagovať na argumenty iných, zorganizovať si reč tak aby bola prehľadná a samozrejme si ukážeme, na čo je to všetko dobré – pri riešení problémov v škole, s kamarátmi alebo súrodencami, ale aj z celospoločenského hľadiska (ako vám analytické a kritické myslenie pomôže rozoznať relevantné informácie od tých nepravdivých, búrať predsudky či reagovať v diskusiách).

Ekonomické myšlení   (Ondřej Dočkal)

Jak se na svět dívají ekonomové? Jaký vhled na různé společenské problémy jim ekonomie dává? V kurzu budeme aplikovat základní ekonomické koncepty na běžné situace a pozorovat podstatu modelů lidského chování a rozhodování, které ekonomové používají.
Poznatky si pak sami vyzkoušíme na modelových situacích, pro které budeme společně hledat optimální řešení, ať už v organizaci uprchlického tábora nebo při přípravě záchranného plánu pro polární expedici.

Filosofie vědy   (Matěj Kohár)

“Vedecké poznanie je zlatým štandardom poznania všeobecne. V našej modernej spoločnsoti dlhé roky prevláda názor, že ak sa chceme dozvedieť o tom, ako svet funguje, mali by sme sa poradiť s odborníkmi: fyzikmi, chemikmi, biológmi, alebo ekonómami. V posledných rokoch na tento spoločenský konsenzus útočia rôzne pseudovedecké (a niekedy konšpiratívne) prúdy. Navyše mediálne správy o vedeckej práci často nezodpovedajú realite, ale skôr prekrúcajú a hľadajú senzácie. Pridajme k tomu všetkému napríklad súčasný problém v psychológii, kde sa pri veľkom množstve publikovaných štúdií ukazuje, že nové prevedenie experimentu nevedie k rovnakým výsledkom. V tejto situácii sa zíde zamyslieť sa nad podstatou vedeckého bádania ako takého.

Keďže jednou zo základných otázok filozofie je “”Akým spôsobom získava človek poznanie?”” je prirodzené, že filozofi sa venujú analýze vedeckého poznania. V tomto kurze sa zoznámite s otázkami, ktoré priamo súvisia s horeuvedenými problémami. Budeme sa venovať otázke ako odlíšiť vedu od pseudovedy (tzv. demarkačný problém), či je vedecké poznanie podobné nášmu každodennému poznaniu, a ak nie, v čom sa líšia. Ďalej sa pozrieme na to, aké sú vzťahy medzi jednotlivými odvetviami vedy. Vysvetľuje biológia prírodné javy rovnako ako fyzika? Ak áno, je možné všetko poznanie v biológii vyjadriť pomocou fyzikálnych zákonov? Ak nie, aký je rozdiel medzi biologickými teóriami a fyzikálnymi teóriami? V neposlednom rade sa budeme venovať problému vedeckého pokroku a zmeny. Väčšina vedeckých teórií v minulosti sa ukázala byť striktne nepravdivými, a to napriek tomu, že boli uznávané takmer celou vedeckou obcou, a boli schopné uspokojivo vysvetliť mnohé prírodné javy. Ako teda dochádza k tomu, že jedna vedecká teória vystrieda druhú, a aký je vzťah medzi vedeckou teóriou a pravdou? Do akej miery môžeme dôverovať súčasným vedeckým teóriám?

Všetky tieto otázky sú ťažké, a týždňový pobyt na Discoveri ich nedokáže úplne vyriešiť aj napriek tomu, že je to najlepší týždeň vášho leta. Napriek tomu, zoznámenie sa s prácou filozofov vedy (z ktorých mnohí sú sami vedcami) vám pomôže lepšie sa zorientovať v problematike vedeckého poznania, jeho predností a hraníc. Mojím cieľom je poskytnúť vám dostatok informácií na to, aby ste vedeli samostatne vyhodnotiť, v akých okolnostiach, za akých predpokladov, a do akej miery možno veriť tvrdeniam vedcov, nadšencov a novinárov, a aký proces predchádzal ich uverejneniu.”

Chémia – Zelená láska   (Matus Divéky)

Veľmi populárnou témou v súčasnej spoločnosti je stav nášho životného prostredia. Ľudia začali pozorovať zmeny v našej klíme, ako napríklad výkyvy počasia, stúpajúca priemerná teplota Zeme, rast hladiny oceánov, znižovanie oceánskeho pH alebo úbytok korálov. Globálna zmena klímy je jeden z najakútnejších problémov súčasného sveta a je to len a len v našich rukách či budúce generácie budú oceňovať naše zodpovedné správanie alebo sa budú zlostiť nad jeho nedostatkom.

Súčasné environmentálne problémy sú v skutku interdisciplinárny problém na ktorý sa dá pozrieť z etického, sociálneho alebo vedeckého pohľadu. Na našom kurze budeme skúmať chemickú podstatu globálnych problémov. Primárnym zámerom bude pochopiť mechanizmy rôznych javov cez ktoré sa budeme oboznamovať so základnými konceptami v chémií. Príklady tém, o ktorých sa budeme rozprávať sú:

– Globálne otepľovanie: Čo je to skleníkový efekt? Prečo je CO2 dobrým skleníkovým plynom a O2 nie?
– Okysličovanie oceánov: Čo je to kyselina a zásada? Ako sa dá zmerať sila kyseliny?
– Plasty: Čo je to polymér? Prečo sú plasty problém pre životné prostredie?
– Environmentálna zodpovednosť: Prečo by som mal byť environmentálne zodpovedný? Čo môžem spraviť aby som znížil svoj negatívny dopad na životné prostredie?

Počas hodín budeme diskutovať, odhaľovať chemické podstaty a hľadať súvislosti. I keď chémia je experimentálna veda, počas nášho kurzu sa experimentom venovať nebudeme a naše chemikálie budú hlavne pero a papier.
Kurz je určený komukoľvek, kto sa chce oboznámiť so súčasnými environmentálnymi problémami a získať ich základné pochopenie. Keďže chémia, o ktorej sa budeme rozprávať je veľmi odlišná od tej stredoškolskej (hlavne v spôsobe akým sa na chemické javy budeme pozerať) tento kurz je vhodný kandidát pre kohokoľvek, kto chce lepšie pochopiť fundamentálne koncepty chémie a vlastne zistiť, o čom chémia je.

Liberálna demokracia   (Juraj Kačúr)

Mali by mať vzdelanejší ľudia vo voľbách viac hlasov? Načo nám je ústava? Prečo a kedy môže väčšina prehlasovať menšinu? Ako by nám bolo bez politických strán? Je správne, aby neziskovky ovplyvňovali politiku a verejnú mienku? A kto vlastne sú tí populisti a fašisti? V tomto kurze budeme hľadať základné princípy politického zriadenia, v ktorom žijeme. Pomôžeme si pri tom debatovaním o krátkych úryvkoch textov od veľkých postáv politickej filozofie, ale aj filmovými scénami so záporákom Baneom z Batmana.

Literatura   (Kristýna Šťastná)

Jaké je místo člověka ve světě? Co je v životě opravdu důležité? Jsou to vztahy? A jak se naučit být sám se sebou, ale zároveň s ostatními? Jak zůstat věrný svému přesvědčení a svým hodnotám, a zároveň se naučit přijmout, že součástí lidství je slabost? Kde se hodnoty vlastně vůbec hledají a kde se nachází hranice mezi realitou a sny? A není schopnost imaginace ve skutečnosti stejně podstatná jako realita sama? Život jako hra, život jako divadlo?

Na tyto otázky se pokusíme společně s velkými dramatiky západní literatury nalézt odpověď. William Shakespeare, znalec lidské duše a kouzelník slova, který moc dobře věděl, že abychom se občas mohli brát vážně, musíme mít schopnost si ze sebe udělat legraci; Samuel Beckett, který i v destrukci slova a člověka uměl nalézt záchvěv naděje; Václav Havel, osobnost neuvěřitelně silná a neochvějná a přitom neustále bytostně pochybující.

Vzhledem k tomu, jak je v dnešní přehlcené době důležité umět číst, bude v průběhu seminářů kladen důraz na „close reading“. Neboť čtení a žití má k sobě velmi blízko; s úpadkem jazyka upadá myšlení i cítění. Na kurz není potřeba hluboká předchozí znalost, jednotlivé hry budou zasazované do souvislostí a doplněné o přiblížení autorů samotných. To zvláště v případě Havla, kde si ukážeme vztah mezi jeho eseji, politickou činností a dramatickou tvorbou.

Jedinou podmínkou k účasti je chuť přemýšlet a diskutovat o podstatě lidské existence, vůle se vcítit do jednotlivých postav a otevřenost k možnosti, že nějaké otázky nám, lidským bytostem, mohou být dané a že jedna jednoduchá odpověď neexistuje. (Shakespeare – Sen noci svatojánské; Beckett – Konec hry; Havel – Zahradní slavnost)

Matematická fyzika   (Dom Miketa)

Jazykem fyziky jsou diferenciální rovnice, což by nemuselo být ze středoškolských hodin patrné. Základní objekty diferenciálních rovnic, tedy derivace, se totiž probírají až k maturitě. Bez nich je ale fyzika statická, neschopná plně popsat pohyb, rychlost, akceleraci a téměř jakoukoli jinou změnu. Společně to napravíme!
Během prvních lekcí dostanete systematický úvod do diferenciálního počtu a diferenciálních rovnic. S tímto aparátem se následně vrhneme na fyziku. Jádrem kurzu bude co nejkompletnější zkoumání zdánlivě jednoduchého fyzikálního systému, tzv. harmonického oscilátoru. Důvěrně ho znáte: jakékoliv závaží na konci kmitající pružinky se chová jako oscilátor. Ve fyzice jste se možná i učili, jak zapsat pozici závaží v závislosti na čase. Možná vám i učitelé ukázali, jak se v čase proměňuje jeho rychlost. Přemýšleli jste někdy jak se k těmto vzorcům dopracovat? Z elementárních postřehů o působících silách odvodíme všechny vztahy, které jste doteď museli memorovat. Zároveň si praktickým způsobem zažijete nově naučenou matematiku.
Kurz je určen pro všechny, které slova “matematika” a “fyzika” neuspávají. Celý kurz je o funkcích, takže by bylo dobré, kdybyste o nich ze školy něco věděli; bude se očekávat, že jste už viděli sinus, kosinus a exponenciální funkci.

Matematika   (Ondřej Bajgar )

“Předmět jménem matematika už studujete spoustu let. Co v ní děláte, však má překvapivě málo společného s tím, jak ve skutečnosti pracují matematici – a přesně to si v kurzu vyzkoušíte.

V kurzu se bude prolínat několik propojených témat. Tím nejobecnějším bude princip, kterým vlastně pracují všichni vědci a kterým do velké míry vzniknul i lidský jazyk – pokud opakovaně pozorujeme, že různé objekty mají něco společného, máme tendenci dát jim společné jméno (zvířata Albert, Bára a Cyril mají všechna huňatý kožich, kulatá ouška a černobílou masku – tak jim říkejme třeba “”pandy””) – a tak vznikne nějaká abstraktní kategorie nebo vlastnost. Opakovaným pozorováním se často intuitivně naučíme poznávat, co do této kategorie patří a co nepatří (Cyril je panda, ale můj papoušek není, protože nemá kožich). A také, že z této vlastnosti často plynou vlastnosti jiné (Cyril je panda, tudíž Cyril neumí létat). Matematici pak zkoumají, co je podstatou (definicí) každé abstraktní vlastnosti, jaké jiné vlastnosti z ní nutně vyplývají a proč.

K tomu je potřeba velké přesnosti, která vedla ke vzniku matematického formalismu – to bude druhé důležité téma kurzu. Seznámíme se se základními kameny, ze kterých je matematika vystavěna – s definicemi, axiomy, větami a důkazy. Pomocí nich se od úplného základu – pojmu množiny – pokusíme formálně vybudovat koncepty, které už intuitivně znáte ze školy: binární relace (> , < , =), funkce, až se dostaneme k tomu, s čím jsme všichni svou matematickou cestu začali - k přirozeným číslům. Na konci kurzu se na tato témata budete schopní dívat z úplně nové perspektivy! Centrálním tématem pro nás bude především dialog intuitivního přemýšlení o světě, jak reálném, tak matematickém - přemýšlení, které jsem předestřel v druhém odstavci - s přístupem formálním. Oba jsou přístupy jsou totiž pro většinu matematiků zcela zásadní. Na kurz nejsou potřeba žádné zvláštní předchozí znalosti, jenom chuť přemýšlet, protože na většinu věcí si (s občasnými nápovědami) budete muset přijít sami. Můžete se těšit na spoustu problémů k řešení i drobných her, stejně jako na zábavné metafory z reálného světa. Ještě drobné upozornění: Kurz je zaměřený na teoretické základy matematiky a její metodu; bohužel není příliš času na zajímavé aplikace matematiky v reálném životě a tedy na matematiku, jak ji používají třeba fyzici nebo ekonomové. Rozhodně si s vámi ale rád o aplikacích popovídám ve volném čase!"

Město a moc   (Laureen Höllge)

“Více než polovina světa dnes žije ve městech a města jsou politickými, ekonomickými a kulturními centry. Jak fungují města má tak nad naší společností moc. Kdo však určuje, jak taková města fungují?
V tomto kurzu budeme diskutovat nad následujícími otázkami:
Co je to prostor a jak v něm vzniká definice města?
Jak ovlivňuje globální ekonomika roli měst ve společnosti?
Kdo a na základě jakých ideologií rozhoduje o tom, jak městský prostor vypadá?
Jaký dopad má městské plánování na jednotlivce a jakou moc má pak jednotlivec?
Jak by vypadala spravedlnost ve městě a mezi městy a venkovem?
Jak ovlivňuje moc promítající se do fungování měst a moc měst dněšní politické dění?

Kurz je vhodný pro každého, kdo chce začít uvažovat nad tím, jak naše prostředí a systém, ve kterém se nacházíme, ovlivňuje naše chování a naší společnost. Tento kurz je interdisciplinární – k pochopení města využijeme antropologie, sociologie, historie, politologie a ekonomie. Nepředpokládá žádné předchozí znalosti, pouze ochotu kriticky přemýšlet nad systémem, v němž se pohybujeme. Tento kurz nabízí teoretický a kritický pohled pro ty, jež přemýšlí o dráze v politice, urbanismu či architektuře.”

Medicína   (Petr Hanák)

Když se teorie setká s praxí aneb co vlastně dělá lékař?

Přeskočíme dlouhá léta studia a rovnou se vydáme do ordinace. Na týden se z Vás stane tým lékařů, který si musí poradit se svými pacienty. Společně musíte zhodnotit, jaký následující krok z nabídky zvolíte. Některými kroky můžete pacienta ohrozit, jiné Vás odkážou na zdroje informací a další přiblíží k diagnóze a léčbě – zkrátka odkryjí další část příběhu, na jehož tvorbě se budete sami podílet.
Každý den se naučíte něčemu novému, co můžete použít u vyšetření dalších pacientů, čímž zdokonalíte své lékařské schopnosti. Zjistíte, co je to anamnéza, jak se dělá tělesné vyšetření nebo co vyčteme z výsledků odběru krve.

Kurz je zaměřený na řešení problémů, použití nově nabitých dovedností a týmovou práci. Nejedná se o podrobnou exkurzi do tajů anatomie ani shrnutí veškeré teorie medicíny. Nepotřebujete žádné předešlé znalosti, neboť vše nezbytné se v kurzu naučíte. Stačí jen trocha nadšení a touha dozvědět se, nad čím že to ten doktor vlastně dumá.

Neurověda   (Tereza Růžičková)

V tomto kurzu prozkoumáme lidský mozek (bezkonkurenčně nejlepší orgán) ze všech stran (+ zevnitř)!
V neuroanatomii probereme, proč je šedá kůra šedá a proč máme u čela mnohem víc tkáně než ostatní zvířata.
V neurofyziologii se dozvíme, že nikdo nejsme nic víc než synchronizované střílení miliardy neuronů, a taky proč omdlévající kozy omdlévají (najděte si ‘fainting goats’; thank me later).
V behaviorální neurovědě si vysvětlíme, že Pavlov a jeho slintající psi opravdu můžou úplně za všechno, včetně vašeho vztahu s vaší mámou.
V kognitivní neurovědě uděláme pár děr do mozku a koukneme se, co se stane. Metaforicky.
V psychiatrii zjistíme, že ty nejzajímavější onemocnění jsou ty nejbizarnější.
A v neurofarmakologii probereme, co dělat, když už je z toho všeho člověk na prášky.
Tento kurz je vhodný pro zájemce o medicínu, psychologii, biologii nebo pro kohokoliv, kdo vlastní lidský mozek a zajímá se o něj. 🙂

PS: Nepřekrývá se s kurzem CogSci: Mechanismy mysli, naopak se dobře doplňují a doporučujeme vzít si oba pro celistvé prozkoumání lidské mysli.

Právo   (Jan Hořeňovský)

Tento kurz je o zaměřen na teorii práva, právní filosofii a simulované soudní jednání.

Lekce 1
V této lekci se budeme věnovat otázce, co je to vlastně právo a jaké jsou jeho procesní atributy. Klíčovými texty, který budeme rozebírat, je pojednání amerického právního filosofa Lona Fullera “”Osm způsobů, jak neuspět při tvorbě práva”” a dvě eseje Gustava Radbrucha reagující na německý nacistický režim po druhé světové válce “”Pět minut právní filozofie”” a “”Zákonné neprávo a nadzákonné právo””. V této lekci probereme základní procesní atributy práva, například, že nelze zavřít člověka do vězení za čin, který se stane trestným až po jeho spáchání, nebo že právo, které je tajné, vlastně žádným právem není. Budeme se ale také věnovat vztahu práva a spravedlnosti, kdy se zamyslíme nad tvrzením, že extrémně nespravedlivé právo vlastně žádným právem není. Pokusíme se také odlišit právo od pravidel mafie a na závěr hodiny si definovat atributy, ke kterým jsme diskuzí společně došli.

Výsledek lekce:
– definované procesní atributy práva (zákaz retroaktivity atd.);
– definované materiální atributy práva (vztah práva se spravedlností);
– odlišení systému práva od jiných normativních společenských systémů.

Lekce 2
Když jsme si v lekci 1 definovali, co právem je, nyní se pokusíme nějaké vytvořit, abychom viděli, že to není tak snadné. Tato hodina pojede podle následujícího scénáře: http://streetlaw.livepreview.cz/do-parku-vozidla-nepatri.html
Výsledek lekce:
– využítí znalosti z lekce 1 k vytvoření vlastního právního předpisu.

Lekce 3
V třetí lekci se budeme věnovat otázce, kterou vystavěl Lon Fuller ve svém textu “”Problém odporného udavače””. Jde o vztah práva a morálky ve kterém je čtenář v roli nově zvoleného ministra spravedlnosti země, která byla zrovna osvobozena z područí totalitního režimu, postaven před otázku, jak se vyrovnat s „odpornými práskači“, tedy osobami, které byly poplatné předchozímu režimu a udávaly své spoluobčany a vystavovaly je tak soudnímu stíhání, které často končilo smrtí. Čtenáři, jako ministerskému předsedovi, je prezentováno pět rozdílných stanovisek a doporučení jeho poradců/náměstků, ze kterých si musí jedno vybrat. V této lekci bude třída rozdělena do pěti skupin, přičemž každá bude mít za úkol prezentovat a obhajovat jedno z pěti Fullerových řešení. Následně bude vedena diskuze, které z řešení je nejlepší možné. Na závěr hodiny konfrontujeme náš závěr s postupy zvolenými po svržení nacistického a komunistického režimu (Norimberském procesu a vypořádání s komunistickými pohraničníky).
Výsledek lekce:
– navázání na lekci 1 a její rozšíření na konkrétní případy;
– vyzkoušení argumentace v rámci skupiny (příprava na lekce 4 a 5).

Lekce 4 a 5
Tyto lekce budou přípravou na simulovaný soud a simulovaným soudem. Bude se jednat o případ vytvořený pro středoškoláky v rámci programu Street Law.Viz http://www.streetlaw.eu/moot-courty/Bude se jednat o jeden ze čtyř takto nabízených soudních jednání. Vzhledem k zaměření kurzu preferuji trestní právo.
Lekce 4 – příprava na soud (rozdělení rolí, seznámení s případem atd.)
Lekce 5 – soud.
Výsledek lekcí:
– vyzkoušení si postavení a role u skutečného soudu;
– vyzkoušení si právní argumentace, výslechu svědků, role obhajoby a obžaloby;
– práce s konkrétními právními předpisy.

Lekce 6
Závěrečná lekce bude o zpětné vazbě k soudnímu jednání a celému kurzu. Proběhne také diskuze o studiu práva, jeho výhodách, nevýhodách, možnostech uplatnění, a vlastně o všem, co bude studenty zajímat.

Problem Solving   (Michal Števove)

Mali ste niekedy pocit, že nedokážete prísť na koreň problému? Že neviete rozuzliť ten povestný Gordický uzol? Že by ste mali lepši život keby ste vedeli lepšie a rýchlejšie riešiť svoje problémy? Potom je kurz “” práve pre vás! Naším hlavným cieľom bude rozšírenie a prehĺbenie praktických vedomostí o tom, ako riešiť rozličné problémy, od každodenných až po tie svetové. Z kurzu by ste mali odchádzať s pocitom, že vás už žiaden problém nedokáže zastihnúť nepripravených a že pri otázkach o globálnom otepľovaní alebo vzostupe radikálnych politických hnutí nebude už musieť len zalamovať rukami.
Našich šesť hodín pôjde postupne od jednoduchých problémov a klasického analytického myslenia, až po komplexné problémy a systémové myslenie. Jednotlivé hodiny a otázky, ktoré si na nich zodpovieme sú:

  1. Premýšľanie 101
    a. Je vždy nutné premýšľať iba racionálne?
    b. Čo sú to koncepty a ako uvažovať pomocou nich?
    c. Aké sú dobré zvyky analytického uvažovania?
  2. Kreativita
    a. Prečo je treba byť kreatívnym pri riešení problémov?
    b. Ako stimulovať out-of-the box rozmýšľanie?
    c. Sú kreatívnosť a analytickosť komplementárne?
  3. Interdisciplinarita
    a. Čo to znamená byť interdisciplinárny?
    b. Ako a prečo odbory kombinovať?
    c. Ako interdisciplinarita pomáha riešiť svetové problémy?
  4. Líderstvo
    a. Prečo ťažké problémy vyžadujú schopných lídrov?
    b. Ako byť lídrom v skutočne rozmanitých tímoch?
    c. Čo znamená byť lídrom v každodennom živote?
  5. Systémové rozmýšľanie I.
    a. Prečo je dôležité uvažovať o komplexných problémoch ako o systémoch?
    b. Pomôže nám systémové rozmýšľanie pri uvažovaní nad globálnymi problémami?
  6. Systémové rozmýšľanie II.
    a. Aké vlastnosti systému sťažujú riešenia problémov?
    b. Ako poraziť komplexitu systémov?

Materiál bude primárne prezentovaný cez diskusie a cvičenia, ktoré budú mať za úlohu umocniť praktickú úlohu teoretických vedomostí. Jednou časťou bude aj analýza vášho problému, ktorého popis si budete mať doniesť na Discover. Počas kurzu problém predstavíte ostatným a počas jednotlivých dní sa budeme váš problém snažiť lepšie pochopiť. Na konci kurzu by ste teda nemali len vedieť o komplexných problémoch uvažovať, ale mať v rukách aj rovno niečo, čo môžete pri návrate z Discoveru domov aj rovno vyskúšať.

Psychologie osobnosti   (Klára Keharová)

Každý z nás je jedinečná a svébytná osobnost, osobnost, která má svoje rysy a charakteristiky, některé jsou stabilní a jiné se v čase vyvíjejí a mění. Společně propátráme nejen jeden z oborů psychologie, tedy psychologii osobnosti a jeho vývoj a metodologii, ale hlavně sami sebe.
Zvlášť ve věku, který je podle psychologa Erika Eriksona završením období hledání vlastí identity jsou totiž otázky typu: “Kdo jsem já?” “Jaké jsou moje vlastnosti a silné stránky?” “V čem se liším od ostatních a v čem jsem jim naopak podobný?” jedny z těch nejdůležitějších. Proto je kurz zaměřený především na praktické experimentování a objevování sebe sama a různých typů osobností. Teorie tak pro nás bude spíš rámcem, který budeme skrze vlastní poznání a pochopení vyplňovat.

Jak se budeme poznávat (sami sebe i navzájem mezi sebou 🙂

Nejdříve pozvolna a bezpečně v rámci úvodu do oboru psychologie osobnosti, během kterého si nastavíme také vaše individuální očekávání od kurzu.

Pak se podíváme na odvěkou otázku nature (vrozené) vs. nurture (naučené). Zjistíme co předurčuje náš temperament, jak probíhá vývoj osobnosti a představíme si, jak k osobnosti přistupují psychoanalytici.

Následně prozkoumáme strukturu osobnosti a možnosti predikce chování na základě osobnostních rysů. Představíme si a společně vyzkoušíme základní osobnostní typologii a nahlédneme i do tajů osobnostní diagnostiky.

Další den se můžete těšit na kognitivní, emoční a motivační aspekty osobnosti. Probereme témata jako je inteligence a speciálně pak emoční inteligence, a také motivace a vůle.

A protože nežijeme v izolaci, zaměříme se kromě procesů a dynamiky, také na sociální aspekty osobnosti a to, jak se osobnost projevuje a utváří v interakci s druhými. Kdo ví, možná odhalíme i vzorce a strategie, které jsme se právě díky druhým naučili používat.

Nakonec se pobavíme o adaptaci osobnosti na zátěž, to znamená jaké změny osobnosti mohou nastat při dlouhodobém působení zátěže a jaké jsou přirozené obranné mechanismy lidské psychiky. Projdeme si ale také poruchy osobnosti, které jsou vlastně takové trvalé povahové odchylky či zvláštnosti.

Reč a komunikácia   (Dominika Dudášová)

Človek je tvor spoločenský. Na to, aby dokázal vyjadriť svoje myšlienky, ale aj prežívanie je potrebná reč. Keď zdieľame svoje myšlienky s inými, komunikujeme s nimi. Vedome alebo nevedome odovzdávame informácie našim komunikačným partnerom. Ak je naša komunikačná schopnosť narušená a pôsobí rušivo na komunikačných partnerov, nastupuje logopéd. Na našom kurze si spoločne prejdeme niekoľko oblastí, ktorým sa logopédia venuje.

  1. Keď sa povie logopédia, väčšina ľudí si predstaví milú pani, ktorá sa hrá s dieťaťom zhruba polhodinu vo svojej ambulancii a rodič dúfa, že toto hranie „napraví reč“ dieťaťa (v horšom prípade si predstaví pani, ktorá sa so špachtľou pod jazykom dieťaťa snaží vyvodiť hlásku R). Na prvej hodine si povieme, čomu všetkému sa logopéd venuje, prečo je vyššie uvedená predstava taká frekventovaná a vysvetlíme si význam hry v terapii narušenej komunikačnej schopnosti (ďalej NKS).
  2. Od druhej hodiny sa pozrieme bližšie na konkrétne NKS. Začneme po poriadku- vysvetlíme si, čo je vývin reči, ako prebieha a aké sú jeho štádia. Bližšie si ukážeme prediktory, ktoré môžu vývin reči narušiť alebo oneskoriť. Povieme si o stratégiách, ktoré je vhodné zaradiť do komunikácie s deťmi, ale hlavne si vyskúšame na vlastnej koži hru ako terapeutický nástroj.
  3. Na tretej hodine sa naučíme tvoriť rezonovaný hlas. Zistíme, čo môžeme robiť, ak stratíme hlas a povieme si aj niečo málo o tom, ako sa o hlasivky starať. Ešte predtým si ukážeme ako funguje hlas a vypočujeme si, ako znie, keď nefunguje.
  4. O zajakavých koluje veľa (nemiestnych) vtipov. Po štvrtej hodine nám už také vtipné neprídu. Na tejto hodine narazíme aj na jeden neslávny logopedický experiment. Povieme si, čo so sebou nesie život zajakavého človeka, ako sa správať, ak sa začne zajakávať dieťa. A aby sme neboli úplní pesimisti, ukážeme si možnosti terapie u dospelých zajakavých, ktoré pomáhajú ich NKS eliminovať. (Na tejto hodine nebudeme nič skúšať)
  5. Na piatej hodine sa budeme venovať vyslovene dospelým. Ľudia po náhlych cievnych mozgových príhodách neraz prestanú rozprávať. Vtedy hovoríme o afáziách. Priblížime si jej symptómy a klasifikáciu. Na záver si povieme o možnostiach terapie afázie.
  6. Posledná hodina sa bude niesť v duchu prípadových štúdií. Zahráme sa na logopédov a pacientov a pokúsime sa našim imaginárnym prípadom navrhnúť terapiu.”

Sociologie   (Zuzana Olšinová)

“Ak rozmýšľaš, čo to vlastne tá sociológia je, ako sa dá využiť v praxi, a zároveň nevieš, ako riešiť svetové problémy, tento kurz je pre Teba. Budeme sa baviť prevažne o aplikovaní sociologických (a iných spoločenskovedných) vedomostí do života zmysluplným a efektívnym spôsobom. Cieľom tohto kurzu je spochybniť všeobecne rozšírený názor, že sociológia je teoretická veda vytrhnutá z reality, vznikajúca kdesi v slonovinovej veži, a ponúknuť Ti názor, že už od svojich začiatkov mala byť aplikovaná a verejná.
Sociologický výskum
– prečo sociologický výskum nikdy nie je objektívny?
– metodológia sociológie, alebo ako získať data
– praktická skúška sociologického výskumu

Rasizmus na Slovensku
– Prečo Rómovia nepracujú
– Ako sociológia rieši rasizmus
– Ako to meniť

Ľahký feminizmus v praxi
– Prečo muži na ulici pokrikujú po ženách?
– Pohľad sociológie
– Ako to pretaviť do praxe

Environmentálna spravodlivosť na Slovensku
– Prečo sú chudobní ľudia najviac chorí?
– Čo na to hovorí sociológia?
– Prečo by sme to mali riešiť?

Šírenie sociologických poznatkov
– Demokratickosť vedomostí
– Mali by všetci vedieť to, čo vie sociológia?
– Ako používať sociologické vedomosti, aby fungovali

Tieto hodiny budú predovšetkým diskusie. Všetky témy, ktoré budeme riešiť, sú veľmi široké a otvorené, a najdôležitejšie nebude sa niečo naučiť, ale rozprávať sa o tom a spoznávať názory iných. Na tieto hodiny nemusíš vedieť nič o témach, ktoré budeme preberať, ale určite bude nádhera, ak si už predtým o niektorej z tém rozmýšľal/a a došiel/došla k nejakému názoru – alebo, ešte lepšie, rozporu.”

Tvorba her   (Martin Hájek)

Praktický kurz zaměřený na to, jak funguje hra jako fenomén, k čemu hry slouží, a praktický workshop vytvření deskové hry.

Veterinárna starostlivosť   (Lucia A. Valíková)

„Lekár lieči človeka, ale veterinár lieči ľudstvo.“

Mnoho z nás malo v detstve sen stať sa veterinárom, ale potom sme zrazu vyrástli a vytlačili nám ho z mysle iné profesie.

Tento rok na Akadémii Discover ožíva Váš detský sen! V tomto kurze na chvíľu stanete veterinárnymi lekármi a vydáme sa po stopách Jamesa Herriota objavovať svet zvierat, ktorý sa v mnohom líši od toho nášho. Na štvornohého pacienta sa zameriame od momentu keď vstupuje do ordinácie a nezastavíme sa, až kým z nej nevýjde zdravý po svojich labkách. Čo to obnáša?
Je to náročný proces, ale budeme na tom pracovať hlavou aj s rukami – naučíme sa, ako zaistiť, aby nám pacient neušiel zo stola a ako ho presvedčiť, aby sa nechal vyšetriť. Vyskúšame si urobiť rôzne vyšetrenia, rolu chirurga, laboranta aj internistu – pretože veterinár zvláda všetko! Budeme sa zaoberať konkrétnymi prípadmi a odpovieme si na dôležité otázky.
Ako vyliečiť pacienta a sám pritom ostať nažive? Ako poskytnúť psovi prvú pomoc?
Bude mať plemeno vplyv na to, akými chorobami bude trpieť? Čo počuje ucho skúseneho veterinára? V akých zaujímavých štatistikách figurujú veterinárni lekári…?

Na záver sa pozrieme na niektoré zaujímavé fakty a ukážeme si, ako sa s touto profesiou môžeme vydať do sveta. A nielen to! Kurz je pre všetkých, ktorí majú radi zvieratá, sami nejaké doma majú, alebo uvažujú nad kariérou veterinárneho lekára.
Možno nám príde asistovať aj štvornohý spoločník. 🙂