Throughout the week you will be spending your mornings on two courses of your choice. Have a look at this year’s offer and choose the ones that you find the most interesting.

International session  #B
CZ/SK sessions #A // #C // #D // #E

Session B

SV. jan pod skalou /CZ
8. 8. – 15. 8. INTERNATIONAL

You know the feeling when you get this amazing idea and you’re trying to explain it to someone else? And somehow, it doesn’t sound as great out loud as it did in your head? Is the person staring at you like they have no clue what you’re talking about? We often try to persuade people in our lives. Well, we’re not always successful because argumentation is a skill that needs to be learned. Maybe it’s time to face the truth that sometimes it’s not that others “don’t get us”, but it’s our lack of skills to get our ideas across. This course is here to help you improve your argumentation and enhance your critical thinking, giving you the tools you need for more effective communication.

You’re not going to learn which opinion is “the right one” nor what you should think. You’re going to learn to defend your views. You’ll also learn to defend what you don’t believe. Why would anyone do that? Because it makes you leave your comfort zone. Outside your comfort zone lies a better understanding of others and their views and when we understand the beliefs of people we don’t agree with, we are more successful in communicating our own ideas.

Over the week we will focus on how to make better arguments while discussing controversial topics from everyday life. I am fine with Jon Snows – you can know nothing of what debating is. There are no “special skills” needed either. Maybe you’re thinking that you might be a bit too shy for this course. Don’t worry, almost everyone is a bit shy, including me.

Taught by: Sára Provazníková

Have you been debating for quite some time? Do you know the basics but your progress is not as fast as it was in the beginning? Maybe you keep hearing that you need to “analyze more“, “improve your speech organization“ or “work on your strategy“. It’s hard to imagine what those things mean when there is never enough time to explain properly. Let’s make the time for it this summer.

If you can’t decide whether you should apply for Argumentation 101 or Argumentation 2.0:
No previous experience with debating – Argumentation 101 & critical thinking
Lots of experience with debating – Argumentation 2.0 & critical thinking
Somewhere in between? – up to you!

This course is for people with at least some experience with debating. We will focus on advanced argumentation, advanced strategy, rebuttals and many more concepts designed to help those whose speeches get average or slightly above average points.

Taught by: Sára Provazníková

Artificial intelligence (AI) has beaten humans in Chess, Go, Poker and many computer games. AI can now write essays and even code a program. What are current computers capable of and should we be afraid of AI? We will try to answer these questions in the course.

Course Syllabus:
• Introduction to the problematics of AI
• Basic approaches to AI algorithms
• Introduction to Neural Networks
• Natural Language Processing and where can it be found?
• Introduction to automatic document extraction
• Can computers have emotions? Introduction to Affective Computing.

The course requires no prior knowledge of NLP, programming, or linguistics. Parts of the course are technical and include a bit of mathematics. Most of it is not necessary for a high-level understanding.

Taught by: Michal Bída

How can writers, musicians, scriptwriters still manage to create original contents after all the stories and music that have ever been written? Every story has been written a thousand times. But simply change the author, the medium (books turned into movies for examples), or even the period it is set, and a whole new story comes to life. This way, stories by the 16th century playwright like Shakespeare can be adapted into a sulfureous movie by the director Baz Luhrmann (Romeo + Juliet), in which Leonardo DiCaprio (Romeo) even recites the exact same words written by the bard. This is also how J.R.R Tolkien’s works were turned into the cinematographic saga known around the world: The Lord of the Rings.

In this course, we will explore how stories are adapted to form distincly different ones using examples from different forms of art such as literature, movies, songs, tv shows, operas or even ballets. We will seek to understand how originality can come from stories rewritten again and again. We’ll reflect on the popular saying “A good composer does not imitate; she steals.” There is indeed a thin line between rewriting or adapting and copying. How can we be sure not to cross that line? Many famous creators have been accused of plagiarism; Michael Jackson is one of them. We’ll discuss what turns an adaptation into a new original work and why most people are disappointed with the adaptation of their favourite story. And after delving into all these tricky questions, we will try rewriting a chosen story into different ones, proving that from the same root a new story with its own unique beauty can blossom.

This course if for you if you are interested in literature, cinema or more generally imagination and the mysteries around story-telling. If you have a creative mind and you are keen to discover how we can build and rebuild stories and want to be part of creating a new one, come along!

Taught by: Marion Neyroud

In this course you will embark in a cosmic journey, from the Solar System to galaxy clusters and the biggest structures in the Universe, from the Big Bang to today. You will learn all about the Universe, its evolution, the wonderful phenomena that occur in it, the history of theories and the astronomical discoveries that have led to our current understanding of the Cosmos, and what it means to be a cosmologist today.

Why do we think there was a Big Bang, and what happened then? What are the mysterious Dark Energy and Dark Matter? What happens if I fall into a Black Hole? What is the fate of the Universe? If you are fascinated by some or all of these questions, this is the course for you!

Taught by: Lorenzo Reverberi

It’s no secret. Our Earth is warming, our seas and oceans are brimming with pollutants and we’re experiencing the most drastic extinction of species since the loss of the dinosaurs. And according to our most reliable sources, we don’t have much time to turn things around.

There is a lot of science involved in what’s going on. On our course, we aim to understand the mechanisms of various phenomena, through which we’ll cover basic concepts in chemistry. We’ll take a look at the chemistry behind the changes we are seeing:
• In our atmosphere: What’s up there and what is it doing? How can we reach meaningful and accurate conclusions from the data we have? Why is CO2 a greenhouse gas while O2 is not?
• In our seas: Why are sea levels rising? Why are the oceans getting more and more acidic? How does that influence the biodiversity in the ocean? Will it influence us too?
• All around us: What are plastics actually made from? What is a polymer? Why are plastics such an environmental problem?

But, in our modern and complex world, it’s not simply a case of following the science. We’ll also take the time to explore some of the social and ethical issues of our changing environment. The types of questions we will be asking include:
• Can we trust what we see at face value? How should we read, interpret and be critical of information we’re given?
• How are innovators setting out to tackle environmental problems?
• How can we make environmentally-responsible decisions? What can each of us do to actually make a difference?

This course is for anyone who wants to gain a better understanding of current environmental problems and explore what we can do to tackle them. If you’re interested in discovering Chemistry beyond the school subject; if you want to be more environmentally aware and learn the tools to help you make responsible decisions for our world; if you think climate change is a myth… Then this is the course for you.

Taught by: Matus Diveky

A single cell. Then two, four… and approximately 9 months later you were born: a masterpiece of around 15 trillion cells, all connected in a specific way. This entire process is called development, and it raises some very important questions, including: how do our cells arrange themselves to create functional tissues, organs, and systems? In the course we will approach this question through the lenses of a diversity of organisms and systems.

Topics we will cover include:
– Intro to Embryonic Development: We will discuss what the most important steps are in the process of building an animal (and play with some modelling clay in the process!) and why studying different organisms has been crucial for progress in the field.
– Embryology – Past and Present: We will cover some pioneering work, and the major findings which led the field to where it is today. How has this influenced our approach to experimental questions in the field, or indeed the questions themselves? Will this change with the advent of new technology / computer simulations?
– Evolution and Development aka Evo-Devo: What do differences in organisms tell us about how we and, importantly, the signalling pathways within our cells evolved? Quick intro here: If you’ve asked yourself questions like, “why is a snake so long?” and “why do bats have wings?” this is for you!
– Human cell-based systems aka Organoids: What about the cutting-edge progress happening in human cell-based systems? In a world where non-applied research is becoming increasingly less funded, we will discuss whether fundamental research in living organisms has value and is ethical, when we could just focus on organoids.

The course requires basic high-school level biology knowledge, but mainly just interest and curiosity! I will provide optional reading material beforehand to cover background knowledge.

At the end of the course, you will understand more about the tightly woven web of hidden mechanisms (genes, gene regulation pathways, physical forces, etc) at play from when we are just single cells. And, also come to appreciate how much we still don’t know. I hope we all walk away with a renewed appreciation for our bodies (pat on the back for making it this far!) and the diversity, yet fundamental similarity, of lifeforms out there.

Taught by: Jana Sipkova

The Drug Design and Development course is for anyone interested in drug development; from economists to biologists. The path of a drug from a petri dish to the market is a complex process where biosciences are closely intertwined with economics, business and governmental policies. The course will offer you a good background of how the pharmaceutical industry works. It will be delivered in 6 sessions:

Session 1: Pharmacology from Zero to Hero; this session will get everyone up to speed about the basics of drug development. Did you know that drinking grapefruit juice can stop certain medication from working well?
Session 2: Early Drug Development; Can we see a rising need for new or better medication? Found one. But now how do we decide how to approach the problem? Do we re-use an existent drug or start from scratch?
Session 3: In-vitro and In-vivo Studies; How do we make sure a drug is good before we try it on humans? Can we do trials with animals without harming them? Did you know that lab rats are cannibalistic? Also, we will be making paracetamol!
Session 4: Clinical Trials; now we’ve made sure the drug works in animal models. It’s time to start clinical trials. What steps do we take? How do we make sure no-one gets hurt? We will conclude this session with horror stories from clinical trials!
Session 5: FDA review; now we tried the drug in humans. It showed promising results. Will it be approved? We will put ourselves in the shoes of the drug approval agencies and companies trying to make sure their drugs get approved.
Session 6: Emergency drug development; it usually takes about 10 years to develop a drug. Why does it take so long? Can we make it faster? Is the problem the slow legal system or that science cannot work faster?

The course will give you a fun but in-depth overview of the steps that need to be taken before a drug reaches the market. There are no pre-requisites needed; just enthusiasm for drug development!

Taught by: Eva Rogelj

Doing history is actually not really about learning facts: it’s about learning how to interrogate the past, even when all you have left of it is a confusing drawing and a handful of handwritten letters. Interested? The aim of this course is to learn to analyse historical documents, to think about historical problems, to understand concepts historically, and to help you find out what you like, if you like history! You will also learn crucial transferable skills, like how to critically analyze news sources or think creatively.

To learn to do all these things, this course will cover core topics and historical debates surrounding the First World War. We will study causality, gender history, military history, social history and the history of colonization through the lens of texts and photographs. We will try to reconstruct the answers to basic though crucial questions: What? Who? How? Why? What if? And so what?
– What does war look like when it’s fought in the 1910s? How do soldiers communicate without walkie- talkies? How do they feel when they realize gas can kill and modern flame-throwers can burn them alive?
– Who should bear the brunt of responsibility for starting the First ‘World’ War? Who started the arms race to begin with? Was Germany simply desperate for recognition, or is there more to the play of alliances than first meets the eye?
– How did women’s lives change after 1914? How do young women feel when they step into an arms factory for the first time? How do they feel being sent back home again and living with mutilated men and PTSD victims?
– Why did colonial subjects sign up to fight other people’s war? What is it like to see mainland Europe for the first time? How are colonial soldiers treated once they’re stationed?
– What if Gravillo Princip hadn’t shot Franz Ferdinand in June 1914? How did the First World War transform Europe?

This course might be of interest to you if you want to learn more about the First World War, if you want to explore themes and perspectives rarely mentioned in history manuals, or if you want to develop the skills you’ll undoubtedly need to navigate our post-truth world. There is no prerequisite to take part!

Taught by: Emma Nabi-Bourgois

Have you ever wondered how a bunch of AND and OR binary functions can give rise to the computer world we experience every day? Wonder no more. In this course you will unravel the mystery by building your own design of a simple processor. We will use a few building blocks to construct larger and larger hardware designs until it becomes alive. Although we will use only pen and paper, after completing the course, you will have the knowledge to build your own computer using real wires. The course does not require any previous experience, only willingness to deal with binary logic and maths.

Course outline:
– How to compute any logic functions
– How to do maths
– How to remember values
– How to program in hardware
– How does software talk to hardware
– How to build your own processor

Taught by: Adam Pazderka

This course serves as a practical introduction to problem solving and the skills associated with it. The course will cover simple, everyday problems all the way to issues that are difficult and complex such as climate change. My aim is to teach you the skills and knowledge that will help you the most with solving any problems you might enounter. My intention is to work with problems that are the most relevant and important for each one of you.

Before you come to the session, I will therefore ask you to put together a brief description of a local problem that has been bothering you for some time and that you would like to tackle. This course is interactive and demands a high level of participation, so your constant attention will be required. 🙂 Your local problem and your active participation will ensure that the course won’t only give you specific skills for solving problems, but also the knowledge directly relating to your local issue that you might be able to implement as soon as you come back home from Discover.

During our lessons we will look at how to adopt the right attitude towards solving problems and why communication, and especially empathy, are essential skills for every problem-solver. We’ll also think about our own life goals, talk about mental models for effective problem solving and discuss what constitutes an expertise and how to achieve one. Lastly, we’ll look into systems thinking and how to use it to create an analytical framework for tackling large and complex issues.

After the course, you should feel that:

1, You know how to start tackling your own local problem
2, You know how to analyse large and complex problems
3, You know how to start building an expertise in something
4, You are able to continue improving your problem-solving skills after Discover
5, You have a clearer vision of your own ambitions and goals

I am excited for our course and am already looking forward to meeting you all during our summer session in Sv Jan! 🙂

Taught by: Ondřej Timčo

Particle Physics is the most fundamental natural science, trying to answer what are the most elementary building substances of everything around us and how do they come to exist. Today’s understanding of particle physics has been achieved thanks to incredibly convoluted mathematical theories developed for decades (and experimental endeavours costing trillions of euros) – DESPITE THAT, a lot of the basic concepts and principle can be explained in layman’s terms, to people of all backgrounds, just over coffee. Or in this fun yet wholesomely educative, eye-opening, and highly rated course at Discover. 😉

In this course, requiring NO previous knowledge of mathematics/physics/computing skills, YOU will find out the answers to:
— What is inside atomic nuclei and inside protons?
— What is antimatter?
— What is CERN and how do they look for new particles in petabytes of data?
— What is a particle accelerator and a particle detector?
— What does a typical data analysis of a particle physicist look like? (hands-on excercise!)
— How can we use particle physics to make the best cancer treatment available on the market?

We welcome everyone! It doesn’t matter how much physics you already know, the only important thing here is that you’re curious about how the world around us works!

Taught by: Oliver Matonoha

On the face of it, Philosophy and Economics seem quite different in their approach – a clichéd philosopher sits in his armchair thinking in abstraction about the meaning of life, while the stereotypical economist is buried in her mathematical models and empirical studies. However, both subjects look at the same thing, albeit from different perspectives – societal problems such as inequality and climate change – and both aim to answer the question ‘what should we do?’

This course is for those hungry for such answers – we will discuss how understanding the approaches of both disciplines can help us formulate values-based, coherent, and reality-rooted answers to the most challenging problems of our time.

In the first class, we’ll talk about several basic concepts and frameworks from both disciplines that will be useful later in the week. Subsequent classes will be deep-dives into selected topics. Classes two and three will focus on the distribution of income and wealth in society, a topic that became ever more relevant with the Covid-19 pandemic. We will discuss philosophers such as John Rawls and Robert Nozick and new ways of achieving social justice such as Universal Basic Income and a Wealth Tax. Classes four and five will look at questions related to climate change, such as the economically optimal instruments to fight it, our duties towards future generations and the notion of cost-benefit analysis (an economist’s way of translating everything that is possibly valuable, such as clean air, human lives and ecological diversity, into money). In the final class, we’ll get properly philosophical – and discuss the notion of happiness and its economic counterpart, ‘utility’.

Taught by: Petr Vilím

The course Psychology of Relationships is intended for everyone who strives to have healthy relationships in their lives. By connecting psychological theories and experiential learning, the course will guide you through your relationship with yourself, friends, family, partnerships and through intimate relationships. We will look at relationships as a skill at which it is possible to get better, for example by training self-reflection, sensitivity to one’s own needs, communication, giving feedback and managing conflicts. Whether you become an astrophysicist or a philosopher in ten years, most of your life satisfaction has been proven to come from the quality of your relationships which will form a secure foundation for life. #discoverrelationships #soyoucandiscovertheworld

Taught by: Iva Rolederová

In this course, we will delve into controversial societal issues and seek to solve them through the lens of Neuroscience. You will take away a new outlook on these world issues, along with a wealth of knowledge for the role that Neuroscience plays in the real world. Over the course we will cover the following five topics:
– Intro: We will begin with a whirlwind tour of how the brain works, giving you the fundamental knowledge needed to engage in the remainder of the course.
– Memory: We will examine what memories are, how they are formed and look into the cutting-edge research involved in altering people’s memories.
– Sleep: Through exploring what goes on while we sleep to the drastic physical effects on the brain from too little sleep, we will see what this means for today’s sleep-deprived society.
– Ageing: Looking at the changes that occur in the brain as we age and discussing the ethical implications of ageing research for our ever-ageing population.
– Drug abuse: The final two sessions will be spent investigating global drug abuse. We will first learn how different types of drugs, from cocaine to marijuana, elicit their effects on the brain and what constitutes an addiction. Then we’ll consider the controversy surrounding the criminalisation of drugs, along with the increased availability of drugs to teens through social media.

An understanding of high school-level biology will be helpful to follow the content of the course.

Taught by: Monika Václavková

The central question of this course is how to measure progress and what should be its goals. How do you imagine the World in 2100? And how did your parents and grandparents imagine it? This course looks at what awaits all of us in the next 30 years – developing a sustainable way to use our basic resources and mitigate the effects of climate change. After an introduction to basic climate change and sustainability concepts we analyse the theories the world economy is build upon. In the second session we go through various geoengineering ideas to stop climate change and look at possibilities of its mitigation. The third and fourth session brings a deep dive into two sectors – energy production and agriculture. The fifth session is a discussion on the problem of global governance, looking into game theory and the history of the climate movement. The course concludes with models of sustainable economic development. Coming back to the original question on what should progress be about.

Taught by: Prokop Šícha

Turnus A

SV. jan pod skalou /CZ
1. 8. – 8. 8. 2021 themed

Itálie, přehrada Vajont, 9. října 1963, 22:39. Skupina lidí shromáždila na 250 metrů vysoké hrázi, aby si vychutnali pohled na tsunami vyvolané sesouvajícím se svahem do napouštějící se přehrady. Vlna byla ale větší, než odhadovali, a převalila se přes hráz. Spláchla tak pozorovatele a srovnala se zemí nedalekou spící vesnici. Kde se stala chyba?

Na kurzu se zaměříme na následující oblasti:
1. Dimenzionální analýza. Jak spočítat výšku vlny vyvolanou sesuvem svahu?
2. Statika. Proč se v americkém hotelu při tanečním večírku utrhly 30tunové balkóny? A jak je to spojené s problematikou kostních implantátů?
3. Materiály. Proč raketoplán Challenger v roce 1986 explodoval?
4. Aerodynamika. Proč se v roce 1940 se ve slabém větru rozvlnil a zřítil visutý most Tacoma Narrows? A jak postavit drona z vrtule a mísy od salátu?

Cílem tohoto široce zaměřeného kurzu je ukázat mnoho z principů středoškolské fyziky ve světě kolem nás. Řadu věcí si přímo v kurzu sami vyzkoušíme.

Kurz je určen pro zájemce o aplikace fyziky v reálném světě. Předchozí znalosti nejsou potřeba, protože vše důležité si vysvětlíme na kurzu. Každý se ale naučí mnoho nového.

Kurz učí: Pavel Kohout

Jaké je naše místo ve Vesmíru, co o něm víme a co nám ještě zbývá zjistit? Cílem mého kurzu je provést účastníky fascinujícím světem za hranicemi naší atmosféry. Krok po kroku se budeme vzdalovat od Země a prozkoumáme typy objektů, které se mimo naší planetu vyskytují. Od Sluneční soustavy se dostaneme ke hvězdám, jejich různým typům a planetám, které je obíhají. Odtud budeme pokračovat dále ke galaxiím a skupinám galaxií, které tvoří pletivo, ze kterého jsou utkány největší objekty ve známém Vesmíru. Kurz zakončíme kosmologií a přehledem toho, co víme o Vesmíru jako celku a jak jsme k tomuto poznání došli.

V případě dobrého počasí provedeme během kurzu několik praktických měření, které nám například umožní zjistit, jak dlouhý je jeden oběh Země kolem Slunce, na jaké zeměpisné šířce se nacházíme a jaká je úhlová velikost Slunce na obloze. Naučíme se rozeznávat letadla od umělých družic a pokud budeme mít štěstí, uvidíme i přelet Mezinárodní vesmírné stanice. V případě zájmu projdeme taktéž orientaci na noční obloze a souhvězdí.

Kurz učí: Stanislav Fořt

V kurze sa zameriame na praktické aspekty využívania dát a kvantitatívnych metód za účelom pozorovania sociálnych javov a porozumenia kauzálnych vzťahov, vrátane nástrojov a metód na zber, manipuláciu a analýzu dát a vizuálne komunikovanie výsledkov.

Okrem praktických zručností kriticky preskúmame možnosti a limity kvantifikácie sociálnych dát – ako môže analýza sociálnych dát na jednej strane pomôcť zlepšovať životy a odhalovať nespravodlivosti, na druhej strane byť použitá na kontrolu a diskrimináciu. Zamyslíme sa tiež nad spôsobmi, akými sociálny kontext ovplyvňuje produkciu dát a naopak nad úlohou, ktorú môžu merania a údaje hrať pri reprodukcii (často nerovných) sociálnych kontextov, v ktorých sú vytvárané.

Počas kurzu získajú študenti praktické zručnosti, ktoré môžu použiť pri vytváraní záverov na základe dát a hodnotení „faktov“ vytvorených ostatnými, spolu s lepším porozumením pre súvisiace neistoty a etické dilemy.

Kurz učí: Nina Fabsikova

Drogy jsou látky, které nejrůznějším způsobem mění lidské vědomí, náladu či zlepšují výkon, a proto je jejich užívání rozšířené po celém světě a napříč téměř všemi kulturami a historickými obdobími. Současně však jejich užívání, výroba a obchod s nimi způsobují mnohé závažné problémy. Dramatickým způsobem ovlivňují nejen jednotlivé uživatele, jejich rodiny, lokální komunity, ale také celé země a mezinárodní obchod a politiku. Drogami se proto zabývá celá řada oborů: medicína, neurověda, psychologie, adiktologie, chemie, sociologie, antropologie, ekonomie a mnohé jiné. Drogy jsou pro tyto obory buď fascinujícím předmětem zkoumání nebo problémem, který se snaží řešit. A právě tímto interdisciplinárním způsobem k tématu drog přistoupí tento kurz – každý den se na drogy podíváme z trochu jiného úhlu pohledu:

Co jsou to drogy, odkud se v lidské společnosti vzaly, jak rozšířené je jejich užívání a jaké problémy způsobují?
Jak drogy fungují? Jak ovlivňují mozek a mysl? Jaké účinky mají na tělo?
Proč lidé drogy konzumují? Proč se někdo stane závislým a někdo ne? Dá se závislost léčit? A mohou drogy také být k něčemu dobré?
Jakou roli hrají drogy v různých společnostech na světě, v různých kulturách a historických obdobích? Jaký zanechaly dopad v umění?
Jak funguje světový obchod s drogami a kdo z něj profituje? Jaké důsledky má prohibice drog?
Jak drogové problémy řeší různé státy na světě? Jakými důkazy jsou tato řešení podepřena? A jak by mělo vypadat vzdělávání o drogách?

Tento kurz bude vyhovovat těm, kdo rádi propojují znalosti z různých oborů, přírodovědných i humanitních, a zajímají je komplexní problémy. Dozvíte se toho v něm hodně o tématu drog a současně si vyzkoušíte přemýšlet o věcech z pohledu několika velmi rozdílných oborů: sedí vám více zabývat se tím, jak může jednoduchá molekula dramaticky změnit náladu a způsobit smrt, nebo tím, jak zákony poptávky a nabídky za různých okolností mohou vést k odstranění utrpení, a za jiných ke krvavým válkám?

Kurz učí: Karel Kieslich

Proč v roce 2004 Evropská unie přijala Českou republiku a proč má zájem o to, aby se jejími členy staly i Albánie a Srbsko? Splňovalo by dnešní Maďarsko či Polsko kritéria pro vstup do EU? Jaké jsou výhody a rizika vymáhání demokratických principů a ochrany lidských práv prostřednictvím přístupu k finančním prostředkům? Proč Evropská unie vynaložila 6 miliard eur na řešení migrační situace v Turecku a jak lze hodnotit výsledky těchto snah?

“EU a její sousedé” studentům nabídne praktický vhled do vytváření a realizace zahraniční politiky Evropské unie vůči zemím v jejím sousedství, především na západním Balkáně a ve východním Středomoří. Zaměří se na to, do jaké míry se Evropské unii daří ve své zahraniční politice prosazovat ochranu demokracie a lidských práv v době, kdy jsou podle mnohých tyto hodnoty pod tlakem v rámci Unie samotné.

Kurz pod vedením lektora s pracovními zkušenostmi z mezinárodních organizací poskytne studentům potřebné informace a nástroje k tomu, aby se dokázali ve vztazích Evropské unie se svými sousedy s přehledem orientovat. Během každé lekce bude prostor pro debatu, během které si studenti budou mít možnost vyzkoušet nacházet odpovědi na otázky, které si každodenně kladou diplomaté a evropští lídři.

Kurz učí: Vojtěch Hons

Každý náš deň sa skladá z množstva rozhodnutí. Na niektorých rozhodnutiach si dávame záležať a dôkladne vyhodnocujeme všetky možnosti, všetky pre a proti. Snažíme sa vyberať si racionálne.

Väčšina našich rozhodnutí však prebieha intuitívne a jednoducho, bez veľkého premýšľania a bez námahy. Dokážu byť intuitívne rozhodnutia racionálne? Kedy môžeme intuícii dôverovať a kedy je lepšie zastaviť sa, zamyslieť a zapochybovať? A čo ak výsledok nezáleží len na rozhodnutí jedného človeka? Kedy je výhodnejšie s ľuďmi spolupracovať a kedy radšej hrať na vlastné tričko?

Kurz „Ekonómia rozhodovania” sa zameriava na najdôležitejšie vzory ľudského správania, odhalené počas desaťročí behaviorálneho výskumu v ekonómii a psychológii. Naučíme sa, ako prebieha rozhodovací proces a ako sú rozhodnutia ovplyvňované vonkajšími podnetmi, vnútornými pohnútkami, spoločenskými normami, či rozhodovacím kontextom.

Počas kurzu budeme na každom stretnutí testovať našu intuíciu, experimentovať, či hrať strategické hry, s cieľom hlbšie porozumieť vlastnému premýšľaniu a rozhodovaniu. Zároveň vďaka tomu dokážeme lepšie pochopiť, predvídať, či dokonca usmerňovať správanie ľudí v našom okolí.

Kurz učí: Matej Lorko

Globální a veřejné zdraví je ve hře prakticky v každém aspektu našich každodenních životů. Růst životní úrovně, který sledujeme od 20. století, není pouze zásluhou medicíny, ale také politických systémů, veřejné správy nebo vzdělávání. V oboru globálního zdraví hledáme férové cesty, jak umožnit všem dosáhnout co nejlepšího zdraví, bez ohledu na jejich národnost, pohlaví nebo bohatství. Globální zdraví utváří odborníci na medicínu i epidemiologii, ekonomii i sociologii, umění, historii, přírodní vědy i komunikaci. Jenom interdisciplinárním a kolaborativním přístupem se můžeme pustit do největších problémů současnosti. Právě proto je tento kurz otevřen úplně všem – pokud tě baví přemýšlet o světě, v globálním zdraví je tě potřeba!

Je zdraví jenom o bacilech a nemocích, anebo je to všechno mnohem komplikovanější? Proč v některých zemích není nějak vyjímečné oslavit osmdesátiny, zatímco jinde se děti nedožijí pěti let? Proč se vyplatí někde rozdávat odčervovací tablety a jinde zase budovat chodníky a zavádět hromadnou dopravu? …a jak jsme se najednou ocitli uprostřed další pandemie?!

V kurzu budeme řešit co zdraví zamená, jak ho měříme a studujeme a proč na tom vůbec záleží. Budeme se zabývat těmito tématy:
– „Břemeno nemoci“: Co znamená být zdravý? A nemocný? Na co všechno vůbec můžeme onemocnět… a proč?
– Boj proti epidemiím: Jak se lidstvo v minulosti bránilo nakáze? Kdy se snažíme nemoc eradikovat a proč se nám to podařilo pouze jednou?
– Nové klima: Jak ovlivní klimatická změna zdraví a životy lidí na celém světě? Co se stane, pokud změnu klimatu nezastavíme, a může její mitigace pomoci zlepšit zdraví?
– Nové výzvy: Co pro nás znamená epidemiologická tranzice a jak se s ní národy vyrovnávají? Jak ovlivňuje zdraví globalizace?
– Co teď: Jaké jsou hlavní trendy a aktéři v globálním zdraví? Kde jsme teď a kam dál?

Kurz učí: Jana Lohrová

Lidé si často pod pojmem ‘AI’ představí hlavně roboty nebo samořídící auta. Umělá inteligence má ale také spoustu dalších využití, která ovlivňují (a budou ovlivňovat čím dál více) náš každodenní život.

Jednou z nejpopulárnějších oblastí umělé inteligence je v současnosti strojové učení. To může být například využito k automatickému předvýběru slibných kandidátů hlásících se na určitou pracovní pozici. Také ale sestavuje váš Spotify ‘Discover Weekly’ playlist, či slouží obchodním řetězcům k optimalizaci zásobování. Zkrátka a dobře najde využití prakticky v jakékoli oblasti.

V rámci tohoto kurzu si uděláme přehled o tom, co strojové učení je a jak se vyvíjelo, především se ale zaměříme na jeho zajímavá využití a na teorii, na které stojí. Tato teorie bude zahrnovat například neuronové sítě, které hrají důležitou roli v Google Překladači nebo dokáží rozpoznat obličeje. Firma DeepMind dokonce nedávno představila program, který s jejich pomocí dokáže porazit profesionální hráče StarCraftu. Podíváme se také na to, jak se strojové učení dá zneužít a jaké představuje hrozby.

Tento kurz nevyžaduje žádné konkrétní předchozí znalosti.

Kurz učí: Anna Hlédiková

Jazykem fyziky jsou diferenciální rovnice, což by nemuselo být ze středoškolských hodin patrné. Základní objekty diferenciálních rovnic, tedy derivace, se totiž probírají až k maturitě. Bez nich je ale fyzika statická, neschopná plně popsat pohyb, rychlost, akceleraci a téměř jakoukoli jinou změnu. Společně to napravíme!

Během prvních lekcí dostanete systematický úvod do diferenciálního počtu a diferenciálních rovnic. S tímto aparátem se následně vrhneme na fyziku. Jádrem kurzu bude co nejkompletnější zkoumání zdánlivě jednoduchého fyzikálního systému, tzv. harmonického oscilátoru. Důvěrně ho znáte: jakékoliv závaží na konci kmitající pružinky se chová jako oscilátor. Ve fyzice jste se možná i učili, jak zapsat pozici závaží v závislosti na čase. Možná vám i učitelé ukázali, jak se v čase proměňuje jeho rychlost. Přemýšleli jste někdy jak se k těmto vzorcům dopracovat? Z elementárních postřehů o působících silách odvodíme všechny vztahy, které jste doteď museli memorovat. Zároveň si praktickým způsobem zažijete nově naučenou matematiku.
Kurz je určen pro a mířen na všechny, které slova “matematika” a “fyzika” neuspávají. Celý kurz je o funkcích, takže by bylo dobré, kdybyste o nich ze školy něco věděli; bude se očekávat, že jste už viděli sinus, kosinus a exponenciální funkci.

Kurz učí: Dominik Miketa

Co si představíme pod pojmy “příroda” a “společnost”? Jak tyto představy ovlivňují navrhovaná řešení problému klimatických změn? Mohou všechny světové ekonomiky i nadále růst a přitom zastavit klimatické změny? A kdo o těchto otázkách rozhoduje?

Kurz “Příroda a společnost” vychází z myšlenky, že věda je nezbytná pro řešení problému klimatických změn, ale není dostačující. Tento kurz se zaměří na klimatické změny z pohledu společenských a humanitních věd a bude se zabývat tématy, jako je koloniální historie přírody, environmentální právo, environmentální ekonomie či příroda a urbanismus. Hlavní otázkou, která bude prostupovat všemi zmíněnými tématy, bude vztah mezi environmentální a společenskou spravedlností.

Studenti budou mít v rámci kurzu možnost seznámit se s klíčovými debatami oboru environmentální správy a administrace. Významným prvkem každé lekce bude diskuze, díky které budou studenti mít možnost zpochybnit vlastní zavedené názory a představy či je naopak obhájit před sebou samými.

Krátký popis kurzu: Kurz “Příroda a společnost” nabídne společenskovědní a humanitní pohled na otázky klimatických a environmentálních změn a seznámí studenty s klíčovými debatami oboru environmentální správy a administrace.

Kurz učí: Nina Djukanović

Psychologie je lákavý obor a snad skoro každý by o sobě řekl, že se o ni zajímá. My se spolu podíváme trochu hlouběji. Během kurzu si možná ujasníte, zda je psychologie skutečně vaším snem, a možná si kromě znalostní odnesete i poznání sebe samých.

Během kurzu se budeme bavit teoreticky a prakticky o emocích a práci s nimi, o různých psychoterapeutických směrech, psychopatologii a duševním zdraví, o partnerských vztazích a lásce a vyzkoušíme si základy komunikace s člověkem prožívajícím náročnou situaci. V závěru se pak dotkneme Vaší motivace ke studiu tohoto oboru, projdete si cvičné přijímací zkoušky a zamyslíme se, kam všude může absolvent tohoto oboru směřovat.

Kurz učí: Barbora Nebáznivá

Může vám to znít překvapivě, ale chcete-li zlepšit zdraví lidské populace a zachránit či zkvalitnit co nejvíce lidských životů, tou nejefektivnější cestou nemusí být vystudovat medicínu a stát se lékařem. V tomto kurzu se podíváme na to, v kterých oborech toho pro zlepšení zdraví a kvality lidského života můžete udělat stejně jako nebo dokonce více než lékaři. V jednotlivých hodinách se zaměříme na to:

1. Proč se v posledních dvě stě letech na celém světe dramaticky zvýšila očekávaná délka dožití? Proč v některých zemích více a v jiných méně? Proč dnes v některých vyspělých západních zemích (jako jsou Spojené státy americké nebo Spojené království) očekávaná délka dožití neroste nebo dokonce klesá?
2. Jak vaše zdraví ovlivní to, v jaké zemi a v jakých socioekonomických podmínkách se narodíte? Co všechno ovlivňuje zdraví, jaké jsou v tom rozdíly mezi zeměmi a uvnitř zemí, a jak lze co nejefektivněji zdraví zlepšovat?
3. Jak studovat vzorce ve výskytu a šíření nemocí? Proč se některé nemoci (nejen ty infekční!) šíří z člověka na člověka a jak jejich šíření zastavit?
4. Kterých nemocí ubývá a kterých přibývá? S jakými nemocemi si nevíme rady a které budou největší výzvou v následujícím století?
5. Jak uspořádat zdravotní péči? Jak se liší zdravotnické systémy mezi různými zeměmi? Jak se rozhodnout, komu poskytnout péči a v jaké míře? Jak za zdravotní péči platit?
6. Měli bychom medicíně dovolit dělat všechno co dělat umí? Kde jsou v medicíně hranice etiky?

Tento kurz je pro všechny, které zajímá zdraví lidí na světě, ale nechtějí studovat medicínu, přírodní vědy, anatomii a podobné předměty, a už vůbec ne vyšetřovat a léčit pacienty jako lékaři v nemocnici (i když i takovým studentům toho může hodně dát). V tomto kurzu spojíme poznatky z epidemiologie, ekonomie, sociologie, historie, etika a dalších oborů. Ukážeme si, že světové zdraví zdaleka není jen věcí lékařů a přírodních věd, ale zásadně k němu přispívají i vědy společenské, a že jako epidemiologové, sociologové nebo ekonomové můžete zachránit podstatně více životů než jako lékaři.

Kurz učí: Karel Kieslich

Je právo spravedlivé? Musí být spravedlivé? A pokud není, je to vůbec právo a musíme se jím řídit?

Budeme se společně snažit nalézt odpověď na tyto i další otázky týkající se práva a konceptu spravedlnosti. V úvodu do právního systému si vysvětlíme, jak se liší anglosaský systém od kontinentálního a jak se liší jejich pojetí spravedlnosti. Budeme se zabývat tím, co vlastně pojmy právo a spravedlnost znamenají a kde se právo bere. Nad konkrétními případy z anglické a evropské judikatury se zamyslíme, jestli je současné právo spravedlivé. Probereme a porovnáme koncept spravedlnosti v různých oblastech práva a seznámíme se také s feministickou právní teorií, která představuje jednu z výzev současného práva.

Na závěr si vyzkoušíme, jak probíhá proces u soudu prostřednictvím simulovaného soudního jednání. Zhostíte se rolí právních zástupců a podle scénáře případu si připravíte argumenty, které pak soudu odprezentujete.

Cílem kurzu je inspirovat účastníky k hlubším úvahám o vztahu práva a spravedlnosti a o tom, jak tento vztah ovlivňuje dění kolem nás. Kurz je vhodný pro všechny, které zajímá právo, etika nebo filozofie.

Některé materiály budou v angličtině, ale se středně pokročilou angličtinou to společně zvládneme.

Kurz učí: Eliška Jelínková

Komunikácia je a bude najdôležitejším nástrojom manažérov.

Najväčšie svetové firmy (Google, Amazon, Microsoft) sa neustále potýkajú s novými, predtým nevídanými problémami. Manažéri v týchto firmách musia tieto problémy vedieť pochopiť a definovať. Musia vedieť nájsť správne riešenia. Musia zaistiť, aby obrovské tímy ťahali za jeden povraz. Kľúčom k týmto schopnostiam je štruktúrovaná komunikácia.

Nutné predpoklady sú iba ochota spoznávať nové koncepty.

Spoločne spoznáme základné komunikačné frameworky, ktoré najlepší manažéri používajú na to, aby viedli desiatky a stovky ľudí k riešeniam najťažších problémov na svete. Odídeš s lepším pochopením komunikácie, manažmentu a biznisu. Zistíš, či by sa ti páčilo ovplyvňovať najrýchlejšie rastúce firmy cez ťažké diskusie a jasné vysvetlenia 🙂

Kurz učí: Tomas Sakal

Tak ty myslíš, že chceš študovať dizajn? Či naopak galérie obchádzaš veľkým oblúkom? A vôbec, prečo mal ten Hamlet na sebe plastové sako, keď sa hra odohráva v renesancii, a načo by niekto platil za prázdnu stranu v časopise? Čo prezradí móda o náladách v spoločnosti? Žijú filmári v baroku? A kedy sa ľudia boja námestí?

Často sa učíme, že pre bežného človeka nemá zmysel vážne uvažovať o tom, ako veci vyzerajú a prečo. Zoči voči krízovým časom nám umenie dokonca môže pripadať „naviac“, niečo, o čom si môžeme dovoliť hovoriť, len keď nikto nemá iné problémy. No verte, či nie, tvary, farby a kompozície vecí sú pre našu schopnosť orientovať sa v realite od prírody mimoriadne dôležité. Ľudská myseľ im priraďuje široké palety významov a emócii – a dôsledky výrazne vplývajú na naše osobné aj spoločenské životy. Poďme spolu preskúmať ako to funguje!

Zabŕdneme pri tom do mnohých odborov: architektúry, scénografie, grafického dizajnu, módy a dejín umenia, no aj do filozofie, psychológie a neurovedy. Pomôžu nám ich metódy pochopiť, ako chápeme, čo vidíme? Pozrieme sa na zúbok prekvapivým aj vtipným príkladom z bežného života, kultúry aj popkultúry a ukáže sa. Alebo nie? Je tu jednoznačnosť vôbec možná? Pripravte sa na výdatnú dávku diskusií a premýšľania. A čo dizajn „naživo“? Trúfli by ste si navrhnúť kostým do filmu, plagát na dôležitú akciu alebo renováciu verejného priestoru vo vašom meste? Ale áno, iste, že áno. 😉

Znalosť teórie, či praxe výtvarného umenia nie je podmienkou, vítaný je každý s otvorenou hlavou a očami!

Kurz učí: Flávia Lujza Csiky

Cílem kurzu je pokusit se nastínit fungování světové ekonomiky ve vztahu k politice, s důrazem na představení různých způsobů přemýšlení o kapitalismu. Na začátku se podíváme na klasickou politickou ekonomii. Dále se budeme věnovat otázkám globalizace a mezinárodních vztahů se zaměřením na pojmy jako hegemonie nebo světový systém. Zamyslíme se nad globální rolí médií a kulturního průmyslu a na tzv. kapitalistický realismus. Na závěr přijde otázka lidských práv a klimatické krize – jsme schopni tyto problémy řešit v rámci kapitalismu? co je progresivní kapitalismus? co je antropocén, co kapitálocén? Kurz je určen pro všechny zájemce o světovou politiku a současné filosofické myšlení.

Kurz učí: Ivan Loginov


Podskalie /SK
15. 8. – 22. 8.

V průběhu uplynulého roku napsala umělá inteligence článek do prestižního časopisu Guardian a přiměla britskou královnu tancovat tiktoková videa během novoročního projevu. Co to ale umělá inteligence vůbec je? Jak to, že nyní jde tak skokově kupředu a měli bychom se jí bát?

V tomto kurzu se zaměříme na to, co to je a jak funguje umělá inteligence. Prozkoumáme tradiční techniky používané v umělé inteligenci a podíváme se i na to, k jakému vývoji v ní došlo za poslední roky a co od ní můžeme čekat do budoucna.

Kurz nevyžaduje žádnou předchozí znalost matematiky nad rámec prváku (kvinty) střední školy ani žádnou znalost programování. Kurz se nekryje s kurzem “Algoritmy v Informatike”, naopak mohou potenciálním zájemcům přinést kurzy dva komplementární pohledy na informatiku.

Předběžný plán kurzu:

1. Úvod do AI — Co to je? Přehled základních přístupů k AI. Jak můžeme najít cestu na mapě? Hledání v grafech, Dijkstra.
2. Hraní her — Co má společného hledání na mapě a hraní her? Minmax, alpha-beta pruning, velikosti stromu a limity tradičního přístupu k AI.
3. Elementární nástroje strojového učení — Lineární regrese, korelace, rozhodovací stromy, klastrovací algoritmy.
4. Umělé neuronové sítě I — Jak vypadá umělý neuron a jak se liší od lidského, včetně ukázky vytvoření velice jednoduché neuronové sítě.
5. Umělé neuronové sítě II — Jak můžeme neuronové sítě využít k hraní her, překladu textu či rozpoznání obrazu?
6. Umělé inteligence a společnost — Může umělá intelegence diskriminovat? Problémy spojené s AI (big data, tracking).

Kurz učí: Jirka Lhotka

Tento kurz je určený pre každého, kto má rád hlavolamy a hľadanie vzorov, kto rád analyzuje problémy alebo sa jednoducho teší, keď veci „dávajú zmysel“. V kurze sa zameriame na veľké témy v informatike a objavíme algoritmy, ktorými informatika za posledné storočie doslova zmenila svet. Pomocou nich nájdeme odpovede na otázky ako:
– Čo je to kompresia? A ako najlepšie ušetriť, keď posielam správu na Mesiac?
– Čo je to šifra? A ako viem posielať email z Košíc do Vancouveru bez toho, aby ho vedel prečítať môj sused?
– Ako funguje Google?
– Môže byť jedno riešenie lepšie ako druhé, ak obidve vedú k správnemu výsledku?

Zároveň preskúmame problémy, nad ktorými si informatici stále lámu hlavu a na ktoré sa môžeme tešiť do budúcna. Tento kurz nevyžaduje žiadne predchádzajúce znalosti z matematiky (mimo základnej školy) a programovania.

Kurz učí: Sára Dečová

Chceš sa dozvedieť niečo viac o tom ako fungujú bunky v tvojom tele a čo sú možné vysvetlenia vzniku rakoviny alebo iných chorôb ? Zaujíma ťa veda na pozadí kontroverzných otázok diskutovaných v dnešnej spoločnosti, ako napríklad používanie antibiotík či geneticky modifikované organizmy? V tom prípade je tento kurz práve pre teba.

Na začiatku sa pozrieme na niektoré základné poznatky z biochémie a molekulárnej biológie, ako napríklad vlastnosti molekuly DNA, genetické mutácie čí stavbu bielkovín, ktoré nám neskôr poslúžia na rozoberanie niektorých tém do väčšej hĺbky. Takisto nahliadneme do súčasných biochemických techník používaných vo výskume a ich výhod či limitácií. Budeme diskutovať o kontroverzných a zaujímavých témach, akými sú napríklad tvorba geneticky modifikovaných organizmov či využívanie embryonálnych kmeňových buniek na výskum so zameraním najmä na ich vedecké pozadie. Porozprávame sa v krátkosti aj o tom, ako vzniká rakovina či rôzne neurodegeneratívne poruchy a ako ich môžeme liečiť. Pri tom všetko pravdepodobne načrieme trošičku aj do medicínskej etiky či farmakológie.

Na kurze budú potrebné minimálne znalosti biológie a chémie, ktoré sa ale dajú dohnať aj s použitím prípravných materiálov.

Kurz učí: Nicole Kocúrová

Kritiky, resp. recenzie sú súčasťou kultúrno-spoločenského diania. Hodnotíme všetko – novú kaviareň, obedné menu, posledný Tarantinov film, oscarové outfity, ďalšiu severskú detektívku a nakoniec aj divadelné predstavenia. Na tie posledné sa zameriame na kurze Divadelnej kritiky, na ktorom nás čaká:

1. deň – Budeme hľadať odpoveď na otázku: Čo je divadlo? Zamyslíme sa, či ním môže byť aj futbalový zápas. Porozprávame sa o princípoch, ktoré by malo divadlo dodržiavať a podmienkach, ktoré by malo spĺňať.
2. deň – Svoju pozornosť upriamime na divadelných kritikov. Povieme si o troch základných otázkach, ktorých sa môžu, ale nemusia držať. Budeme diskutovať o tom, ako divadelní kritici píšu vzhľadom na kontext doby či druh média, do ktorého prispievajú.
3. – 5. deň – študentky a študenti kurzu Divadlo budú počas týchto dní pripravovať svoje záverečné predstavenie. To nám bude neskôr slúžiť ako materiál pre napísanie recenzie. Aby sme ho vedeli ohodnotiť, posunieme sa na hodnotenie vybraných aspektov tvorivého procesu. V tieto dni si vyskúšame písať o herectve, celkovej produkcii (scéna, osvetlenie, hudba, réžia,…) a kontextoch, ktorým sme vystavení.
6. deň – na poslednej hodine bude našou úlohou pretaviť poznatky z predchádzajúcich dní do recenzie predstavenia kurzu Divadlo.

EXTRA HODINA – aby mala naša práca zmysel, v sobotu popoludní sa stretneme na workshope , kde si spoločne s účastníkmi a účastníčkami kurzu Divadlo povieme, čo v predstavení fungovalo, čo škrípalo a čo nám nebolo jasné.

Kurz je vhodný pre všetkých, ktorí radi hodnotia všetko, čo videli, či prečítali, ešte radšej o tom rozprávajú a úplne najradšej aj zdieľajú svoje názory s ostatnými.
Odporúčanie: Kurzy Divadlo a Divadelná kritika sa vzájomne nevylučujú, avšak je lepšie ak si zvolíte len jeden z nich.

Kurz učí: Dominika Dudášová

Divadelné inscenácie už nie sú len záležitosťou veľkých prezdobených sál. Pod pojmom divadlo si dnes môžeme predstaviť čokoľvek – imerznú inscenáciu vyžadujúcu interakciu divákov alebo escape room na motívy Shakespearovho Hamleta. Skrátka, divadlo sa dostalo všade a tento rok sa opäť môže dostať aj do Podskalia! Na kurze Divadla si spoločne vyskúšame celý inscenačný proces – od počiatočnej myšlienky, cez samotnú realizáciu až po kritickú reflexiu.
Na 1. hodine budeme spolu diskutovať o divadle ako takom. Čo je divadlo? Môže byť futbalový zápas divadlom? Čo pre nás znamená a aké je jeho miesto v spoločnosti?
Na 2. až 5. hodine budeme spolu vytvárať naše jedinečné predstavenie, ktoré na Discoveri aj zrealizujeme. Spoločne si vyberieme tému, vžijeme sa do úloh režisérov, dramaturgov, scénografov a hercov.
Na 6. hodine budeme reflektovať, čo sa nám pri tvorbe podarilo, čo nám až tak nevyšlo a možno si na naše predstavenie prečítame aj zopár recenzií kurzu Divadelná kritika.
EXTRA HODINA: aby mala naša práca zmysel, v sobotu popoludní sa stretneme na workshope so študentmi a študentkami Divadelnej kritiky, kde si povieme, čo v predstavení fungovalo, čo škrípalo a čo nám nebolo jasné.

Kurz je určený pre všetkých, ktorí radi tvoria, hrajú a rozmýšľajú o divadle v širšom kontexte.

Odporúčanie: Kurzy Divadlo a Divadelná kritika sa vzájomne nevylučujú, avšak je lepšie ak si zvolíte len jeden z nich.

Kurz učí: Dominika Dudášová

Čo je Európska únia? Existuje zhoda o dôvodoch jej vzniku a očakávaniach ktoré by sme od nej mali mať? Boli finančná kríza, utečenecké kríza a odchod Británie z Európskej únie len zlyhaním technokracie, alebo nám vedia prezradiť niečo o charaktere európskej integrácie?

Napriek tomu, že Európska únia má čím ďalej tým väčší vplyv na naše životy, veľa z nás nevie, ako nad ňou rozmýšľať historicky, konceptuálne, kriticky. Počas tohto kurzu sa pokúsime lepšie porozumieť Európskej únii ako historickému konceptu. Tento kurz nie je určený pre tých, ktorých zaujíma politika Európskej únie – frakcie EP či vzťahy medzi jednotlivými štátmi – i keď, prirodzene, tieto veci budú formovať pozadie našej diskusie. Naopak, počas tohto kurzu budeme diskutovať o Európskej únii teoreticky: je EÚ štát medzinárodná organizácia, alebo niečo iné? Kam smeruje, a existuje vôbec zhoda o tom, ako nad ňou rozmýšľať?

Počas kurzu sa primárne budeme venovať nasledujúcim témam, ale aj mnohému inému:
– Medzivojnové obdobie a základy vzniku Európskej únie,
– Povojnová Európa, ordoliberalizmus a nemecká ideológia,
– Európska únia, právo a európska ústava,
– Orgány Európskej únie ako implementácia špecifických ambícií,
– Európska únia ako ekonomická únia,
– Demokracia a národná suverenita,
– Kríza a budúcnosť európskej integrácie.

Tento kurz nepredpokladá žiadne predchádzajúce znalosti o Európskej únii, no prirodzene, základný prehľad o verejnom európskom dianí (nadobudnutý napríklad zo sledovania správ) bude užitočný na kvalitnú účasť v diskusii.

Kurz učí: Jakub Bokes

Kurz experimentálnej psychológie sa bude zameriavať na pochopenie psychológie ako vedy. Počas kurzu sa teda študenti zoznámia s celým procesom, ktorý v reálnom svete musia psychológovia zaoberajúci sa výskumom prejsť. Sústredíme sa na sociálnu psychológiu, konkrétne na výskum zaoberajúci sa predsudkami, stereotypmi a diskrimináciou a na to, ako tieto tri javy spolu súvisia, ako a prečo vznikajú a ako im predchádzať.

Na začiatku si vysvetlíme výskumné a štatistické princípy a postupy v psychológii, aby sme následne dokázali kriticky ohodnotiť teórie a publikované články súvisiace s našou témou. Toto všetko bude potrebné na to, aby sme druhú polovicu kurzu dokázali stráviť vymýšľaním vlastného experimentu, jeho dizajnu, zbieraním a analyzovaním dát a následne aj diskutovaním výsledkov.

Kurz učí: Lenka Božíková

V kurzu se naučíme kriticky a strukturovaně přemýšlet nad etickými výzvami současnosti a budoucnosti. Seznámíme se základními filosofickými směry, které nám pomohou vést konstruktivní debatu o vývoji nových technologií a jejich etice. Na konci kurzu by studenti měli být schopni aplikovat základní filosofické směry na přemýšlení o konkrétních výzvách, které nám přinese budoucnost. Do kurzu pravděpodobně budete vstupovat s vyhraněnými názory na některé otázky – jeho cílem je na konci naše názory umět zpochybnit a kriticky o nich přemýšlet.

Témata, kerými se budeme zabývat:

1. Utilitarismus. Je správné zabít jednoho člověka, abych zachránila pět jiných? Jak zjišťujeme, co je správné?

2. Deontologie. Úpravy lidského genomu. Měli bychom využít genetické inženýrství k úpravě lidských embryí?

3. Reprodukční práva žen: náhradní mateřství, umělá děloha, umělé oplodnění.

4. Transhumanismus. Etika zlepšování výkonnosti ve sportu. Měli bychom povolit doping?

5. Etika léků ovlivňujících emoce a myšlení. Vynalezli jsme už elixír lásky? A máme ho používat?

Kurz učí : Aneta Bernardová

Dnešní svět je propojen ve všech oblastech života od veškeré průmyslové produkce po komunikační technologie každodenního využití. Současný globalizovaný stav světa však není samozřejmý – málokdy uvažujeme o tom, jak a proč se zrodil nebo jaké má pro naši společnost důsledky. Proto bude v tomto kurzu právě globalizace naším hlavním tématem. Budeme se jejímu vývoji snažit komplexně porozumět a kriticky zhodnotit její dopady.

V kurzu se budeme zabývat především následujícími otázkami:

• Definice a důvody globalizace: Co znamená proces globalizace a jak změnil náš život? Proč je současný svět neoddělitelně propojený a žádná země není opravdu nezávislá? Jaké technologické, ekonomické či politické faktory podobu dnešního globalizovaného světa formovaly?

• Globalizace produkce: Jak probíhá výroba produktů, které každý den využíváme? Jak fungují globální dodavatelské a výrobní řetězce? Jaká jsou pozitiva a negativa volného obchodu?

• Nerovnost a migrace: Proč globalizace snižuje globální nerovnosti, ale zároveň zvyšuje regionální a příjmové nerovnosti v jednotlivých státech? Jak globalizace podněcuje migraci a jaké jsou pozitivní a negativní důsledky tohoto procesu?

• Klimatická změna: Proč je globalizace hlavním viníkem klimatických změn? Může být globalizovaná ekonomika klimaticky neutrální?

• Globalizace, vzestup Číny a de-globalizace: Jak se Čína díky globalizaci stala hlavní světovou velmocí a proč kvůli ní dnes dochází k procesu de-globalizace?

• Politický úspěch v globalizovaném světě: Jak globalizace ovlivňuje současnou politickou situaci? Jak politici pracují s pro- a anti-globalizačními argumenty, aby získali voliče? Proč je populismus přímým důsledkem globalizace?

Hlavním cílem kurzu je naučit studenty kriticky přemýšlet nejen o globalizaci, ale i o dalších významných společenských fenoménech. Kurz bude založen na diskuzích a interaktivních cvičeních – vždy komplexně zhodnotíme pozitivní i negativní aspekty daného tématu a budeme hledat argumenty pro všechny názorové postoje a snažit se pochopit jejich motivace. Vrcholem kurzu bude debatní simulace konfliktu pro-globalistických a anti-globalistických politických hnutí.

Během kurzu bude třeba průběžně číst krátké texty nebo zhlédnout krátká videa v češtině či angličtině (úplně stačí středně pokročilá úroveň angličtiny). Kurz má silný interdisciplinární přesah a je určen především studentům, kteří se zajímají o mezinárodní vztahy, politiku nebo ekonomii, avšak žádná předchozí znalost není potřeba a vítáni jsou všichni studenti, kteří jsou ochotni kriticky přemýšlet o současném stavu světa!

Kurz učí: Jakub Křikava

Je teleportácia možná? Ako vieme “počúvať” zvuk čiernych dier? Dá sa fotiť aj bez svetla? Cieľom tohto kurzu je oboznámiť študentov s neintuitívnymi konceptmi z kvantovej fyziky a ukázať ich niekoľko fascinujúcich a prekvapujúcich využití vo výskume a potenciálne aj v bežnom živote.

V konceptuálnej časti sa zoznámime s princípom neurčitosti, s fenoménom superpozície a interferencie a preberieme otázky ako či je neutrón častica alebo vlna, alebo či sa dá povedať, že elektrón sa nachádza na dvoch miestach naraz. V aplikovanej časti sa porozprávame o niekoľkých zaujímavých experimentoch, ktoré tieto neintuitívne koncepty využívajú alebo plánujú využiť, ako napríklad detektory pre gravitačné vlny, snímkovanie bez detekcie svetla, kvantová komunikácia alebo teleportácia. Kurz nebude vyžadovať žiadne predošlé poznatky z kvantovej fyziky. Výučba bude stavať iba na základných princípoch zo stredoškolskej fyziky, no jednotka z fyziky nie je potrebná – hlavné je nadšenie! Pre matematicky zdatných budú lekcie doplnené aj matematickým vysvetlením, no dôraz bude predovšetkým na konceptuálne pochopenie.

Kurz učí: Dominika Ďurovčíková

Interaktívny kurz medicíny, na ktorom nevyžadujem nijaké predchádzajúce znalosti. Je určený pre všetkých, ktorí sa o medicínu zaujímajú, chcú ju študovať, nevedia sa rozhodnúť, či ju študovať, boja sa ju študovať, alebo sa o nej iba chcú dozvedieť zákulisné pikošky.

Záleží mi aj na výučbe praktických zručností a techník, preto bude kurz obsahovať mix teórie, interaktívnych otázok, “hands-on” prístupu a iných prvkov, ktoré zatiaľ nechcem prezrádzať. Okrem praktických zručností, ktoré využijete v bežnom živote, vám predvediem aj modelové vzdelávanie na fakulte, aby ste mali predstavu, ako to v realite funguje. Tématicky sa povenujem širokému záberu od anatómie, patológie, internej medicíny, anesteziológie až po súdne lekárstvo.

Kurz učí: Claudia Krajčíková

Kurz Medzinárodného humanitárneho práva zastrešuje viacero ucelených odvetví, ktorými si počas šiestich lekcií prejdeme. “Humanitárnosť” v názve kurzu napovedá, že sa budeme sústreďovať na ľudí a na dopad práva na ľudský blahobyt. Budeme sa rozprávať o medzinárodnom práve ako takom – ako dokáže takmer 200 krajín úspešne spolupracovať a čo sa deje, keď sa to nedarí. Prejdeme si taktiež tému ľudských práv na európskej a medzinárodnej úrovni a povieme si, či a ako ich zvládame na svete ochraňovať a prečo sú niekedy ľudské práva zlá vec.

Dôležitým spojením týchto dvoch oblastí bude nosná časť kurzu – právo pred a počas vojenských konfliktov. Na konkrétnych prípadoch si ukážeme, či právo vôbec existuje akonáhle štáty proti sebe vytiahnu samopaly, armády či jadrové hlavice. Povieme si, či vôbec niekedy má človek právo zabiť iného človeka a či boli vojny v Afganistane a Iraku adekvátnou odpoveďou na pád dvojičiek v New Yorku. Zároveň sa pozrieme na následky takejto ozbrojenej činnosti a zistíme, čo je to genocída a kto môže byť odsúdený za vojnové zločiny.

Kurz je čiastočne teoretický – avšak len do tej miery, aby sme porozumeli, ako by malo právo fungovať. Vítaní sú záujemcovia o právo, ale aj ktokoľvek iný – kurz poslúži aj ako zaujímavý pohľad na dianie vo svete. Sústreďovať sa budeme hlavne na konkrétne situácie či súdne spory zo sveta, ktoré nám ukážu, či realita odráža zákony spísané na papieri.

Kurz učí: Michal Neusch

Vzpomeňte si na svého oblíbeného učitele/učitelku. Ať už na střední, základce nebo třeba v zájmovém kroužku. Čím si vás získal? Jakým způsobem učil? Byla to jeho osobnost, odbornost nebo kombinace obojího?

Máme nejdostupnější vzdělání v historii. Posoudíme, jak je na tom s kvalitou a jestli dokáže držet krok s moderní dobou. Na vlastní kůži si vyzkoušíme rozličná pojetí výuky, prodiskutujeme jejich klady a zápory. Zjistíme, jak se dají efektivně využít iPady na prvním stupni, k čemu je dobré mít v laboratoři na základce měřící senzory a jak působí různé druhy hodnocení na motivaci žáka.

Předchozí znalosti nejsou potřeba. Možná uvažujete o roli učitele, vedoucího oddílu nebo tábora. Chcete měnit školství k lepšímu nebo jste jen zvědaví, jak to může vypadat bez učebnic a biflování definic. Kurz je vhodný pro všechny, které téma učení zajímá nebo v budoucnu chtějí předávat své znalosti a zkušenosti.

Kury učí: Klára Bachová

Kolikrát jste v životě slyšeli, že ženy v průměru mluví více než muži nebo že kluci jsou lepší v matematice v porovnání s holkami? V tomto kurzu se nejenom ponoříme do hlubin neurovědy, naučíme se základní anatomii mozku, ale i poznáme, jak fungují naše neurony.

Během našeho společného týdne prozkoumáme, co je pravdy na zažitých stereotypech o mužích a ženách a jak historicky špatně vyložené studie doteď plní naši společnost předsudky. Zároveň také zjistíme, proč je historicky mnohem více farmaceutického a neurobiologického výzkumu zaměřeného na muže a jak to změnit. Nahlédneme na to, jak výzkum může pozitivně změnit naši společnost, ale také na to, jak sexistický výzkum ovlivňuje genderové role dodnes.

Kurz je vhodný pro ty, kteří se zajímají o vědu a chtějí lépe porozumět našemu mozku. Nepotřebujete žádné předešlé znalosti, jelikož se vše potřebné o neurobiologii naučíme spolu.

Kurz učí: Líza Mračková

S postupem globalizace a s vývojem komunikačních technologií spousta lidí vnímá média, a to hlavně nová sociální média, jako platformy umožňující rychlejší a efektivnější komunikaci, překračující společenské rozdíly nebo dokonce podporující demokracii. Společnost se nám může zdát propojenější a jednotnější. Z obrazovek našich telefonů nám přijde, že všichni koukáme na stejné seriály, nosíme stejné oblečení, jíme stejné jídlo, anebo máme dokonce stejné politické názory, ať už jsme kdekoliv na světě. Je to ale tak? Spojují nás sociální média? Je naše společnost otevřenější, tolerantnější, a hlavně rovnější, než bývala? Co prokázala kauza Cambridge Analytica? Jsou naše zájmy a vkus opravdu naší volbou?

Moderní sociologie už neznamená jen teorie společenských struktur a chování, ale i studie každodennosti. Tento politico-sociologický kurz se podívá na to, jakým způsobem média a technologie utváří společnost a svět, ve kterém žijeme. Pomocí teoretických základů jako je “intersectionality”, nebo “political economy” se zaměříme na vliv médií a technologií na sociální, rasové, třídní a genderové nerovnosti a jak tyto faktory fungují v dnešním globálním světě. Podíváme se také na náš vztah k médiím – jakým způsobem je používáme, utváříme, ale taky jak média používají a utvářejí nás. A třeba se i dozvíme, co doopravdy stálo za Brexitem a Trumpem v Bílém domě, jak sociální média a technologie ovlivňují globální protesty a revoluce a i to, jakou roli hrají v koronavirové pandemii.

Cílem tohoto kurzu je naučit se přemýšlet kriticky nad vlastním denním životem, ale i nad tím, co považujeme za společensky normální. Na konci už nikdo nebudeme postovat stejně.

Kurz učí: Kristina Králová

Zaujíma ťa ako funguje naša spoločnosť? Aké mechanizmy formujú náš každodenný život? Ako a prečo vznikajú nerovnosti? Kurz Sociálne vedy o nerovnosti ti pomôže pohľadať odpovede na tieto aj mnohé iné otázky.

Poprednou črtou tohto kurzu je jeho interdisciplinarita. Budeme skúmať jeden koncept – nerovnosť – z pohľadu viacerých disciplín: sociológie, psychológie, politológie či antropológie. Postupne budeme riešiť témy ako inteligencia, kolonializmus, rasa a chudoba. V rámci každej témy si prejdeme rôznymi teóriami a štúdiami, ktoré nám pomôžu pochopiť ako sa dané nerovnosti historicky vyvíjali až do dnešnej podoby. Objavíme mechanizmy, ktoré napomáhajú tomu, že niektoré črty a vlastnosti sú dodnes znakom kultúrnej, sociálnej či ekonomickej nadradenosti. Postupné nabaľovanie vedomostí nám pomôže presnejšie pochopiť, ako sú rôzne dimenzie nerovnosti poprepájané. Vedomosti budeme vedieť následne použiť v interaktívnych diskusiách a tiež aktivitách inšpirovaných príkladmi z reálneho sveta. Spoločne tak porozumieme komplexnosti tohto problému, ako aj dôvodom, prečo je ťažké odstrániť spoločenské nerovnosti.

Kurz bude čiastočne teoretický, pretože ak chceme rozumieť spoločnosti, v ktorej žijeme, tak potrebujeme chápať, aké sociálne mechanizmy ju formujú. Vítaný je ktokoľvek, kto sa zaujíma o spoločenské problémy.

Kurz učí: Tina Chalupková

Budeme se zabývat konceptem státu, suverenitou, lidskými právy a Evropskou unií. Kdy vznikl koncept státu? Je stát přirozeným uspořádáním lidské společnosti, nebo vynálezem násilně rozšířeným po celé planetě? Z čeho státy čerpají svou legitimitu? Může být stát v globalizovaném světě suverénní – a měl by? A jsou státy schopné udržet si své postavení v době rostoucího vlivu nadnárodních korporací?

V tomto multidisciplinárním kurzu se pokusíme překročit propast od teoretického k praktickému, od filozofie k právu. Probereme filozofické představy o státu, který můžeme vnímat třeba jako monopol na násilí nebo jako nočního hlídače. Najdeme klíčové historické události, které přispěly vzniku národních států tak, jak je známe dnes. Budeme se bavit o vztahu státu a občana, ústavách a mezinárodních soudech.

Na konci kurzu by každý z nás měl mít představu, jak lze odpovědět třeba na následující otázky: co má u soudu přednost, nařízení EU o energetických štítcích na ledničkách, nebo Ústava? Nejsou lidská práva jenom dalším pokusem států Západu vnutit své hodnoty všem ostatním? A proč někteří filozofové uvažují o státu jako „sekuriťákovi“, který nám všem přerostl přes hlavu?

Kurz učí: Mirek Crha


22. 8. – 29. 8.

Poslední dobou o Číně slýcháme téměř na každodenní bázi, ale většina z nás má o této zemi jen velmi povrchní přehled. Nejen kvůli geopolitické a ekonomické důležitosti Číny, ale také kvůli její fascinující historii, kultuře i jazyku stojí za to si naše povědomí rozšířit.

(Věděli jste, že 80 let před Kolumbovou plavbou do Ameriky čínští objevitelé pluli indickým oceánem na více než 4x větších lodích? Nebo že v čínštině lze napsat kompletní báseň s použitím pouze jedné slabiky?)

Cílem tohoto kurzu je umožnit studentům lépe pochopit roli Číny v dnešním světě skrze hlubší porozumění její historie, kultury a myšlenkových směrů. Budeme se zabývat širokým spektrem témat od politického statutu Taiwanu a Hong Kongu přes etnickou diverzitu, historická povstání a překotnou urbanizaci až po konfuciánství a daoismus.

Kurz bude rozdělen do následujících okruhů:

1. Seznámení s dnešní Čínou a témata, o kterých jste pravděpodobně slyšeli

2. Bleskový souhrn čínské historie a zajímavosti, o kterých jste nejspíše ještě neslyšeli

3. Čínská kultura, jazyk a hlavní filozofické směry

4. Čínské socioekonomické problémy a politické směřování

5. Co to znamená pro globální ekonomiku, světový řád a pro nás jako jednotlivce?

Kurz učí: Tomáš Kessl

Debata je všade okolo nás. Vždy keď sa rozprávame s kamarátmi či rodinou a vyjadrujeme svoj názor, využvame debatné schopnosti. Snažíme sa presvedčiť druhú stranu o tom, že máme pravdu. Schopnosti ako tvorba presvedčivých a logických argumentov podloženými dôkazmi a analógiami či reagovanie na argumenty iných sú neuveriteľne užitočné nielen v osobnom, ale aj pracovnom živote. Na tomto kurze sa pozrieme práve na tieto schopnosti a budeme sa snažiť posunúť všetky Vaše debaty do racionálnej a konštruktívnej roviny, čo je v dnešnej dobe čoraz zriedkavejšie. Teším sa na Vás.

Kurz učí: Stanislav Jozef Krištofík

História, to nie je len minulosť. Sme to koniec koncov my, ľudia prítomnosti, ktorí dejiny píšu. História taktiež nie je iba o „veľkých dejinách“, o kráľoch a kráľovnách, o politických rozhodnutiach či rozhodujúcich bitkách. Je to aj príbeh často prehliadaných obyčajných ľudí, ktorí tak ako my žili svoj každodenný život. Hlavným cieľom tohto kurzu bude teda preskúmať, ako vyzerala bežná existencia v minulosti, a to nielen z pohľadu nášho, ale hlavne z pohľadu tých, ktorí ňou skutočne žili. Pozrieme sa napríklad na to, čo kedysi znamenal úder zvonu, ako smrdel stredovek či ako ľudia vnímali smrť. Vďaka tomu zistíme, v čom sa život našich predkov líšil od toho nášho a v čom sa, naopak, vôbec nezmenil.

Tento kurz je teda skvelou príležitosťou pre každého, kto je zvedavý nielen na bežné trampoty minulých životov, ale aj na to, čo nám tieto príbehy hovoria o nás samých. Hĺbková znalosť dejín nie je potrebná, jediné, čo potrebujete, je váš vlastný pohľad na svet a trocha predstavivosti. Na úvod si predstavíme základné témy a otázky, ktoré sa budeme pýtať a o ktorých budeme diskutovať počas nasledujúcich šiestich blokov, vždy umiestnených v inom časovom období. V každom z nich sa potom budeme prechádzať mestom, sledovať osud vybraného jednotlivca a zameriame sa aj na konkrétne činnosti, ako napríklad používanie toalety. Na záver si ukážeme aj to, že podobne ako je história spätá s každodennosťou, tak je aj náš dnešný každodenný život nerozlučne spätý s minulosťou.

Kurz bude pozostávať z týchto šiestich blokov:

1. Úvod – teoretický úvod do problematiky

2. Pravek – čo môžeme vedieť o tomto období „nehistórie“?

3. Starovek (Rím a Pompeje)

4. Stredovek

5. Premeny modernej doby – vplyv osvietenstva a industrializácie na spoločnosť

6. Public history – história ako súčasť nášho každodenného života

Po jeho absolvovaní by mali študenti nielen zistiť, že história vie byť zábava, ale aj to, prečo je jej skúmanie jednou zo základných zložiek našej spoločnosti.

Kurz učí: Vladimír Štrama

Rozum a cit. Dva odvěcí nepřátelé, anebo falešné rozdělení? Kurz vychází z kognitivní vědy, která se snaží najít skrytou logiku pro naše “nejméně racionální” city. Proč nás zaslepuje zlost? Proč nám láska obrací život vzhůru nohama? Proč je pomsta sladká? Atd. Předchozí znalosti nejsou potřeba. Začneme od podlahy a budeme nad emocemi přemýšlet jako vědci, kteří se snaží rozlousknout zapeklitou hádanku.

 1. Inženýrství naruby aneb Jak přemýšlet jako kognitivní vědec?

2. Radost, smutek, překvapení, strach, zlost a hnus

3. “Hell is other people” – sociální rovina emocí

4. Proč je láska šílená? Aneb proč to nejde v klidu?

5. Racionální iracionalita – tabu, morálka, dogma a svaté hodnoty

6. Co to všechno znamená?


Kurz učí: Adam Růžička

V tomto kurzu dostanete příležitost vyzkoušet si, jaké je to být částicovým fyzikem. Probereme, co víme o tom, z čeho se skládá svět, a co ještě ne. Proč členské státy CERNu dávají řes 1 000 000 000 EUR každým rokem vědcům, kteří za to produkují a studují jeden z nejvetších datasetů na světě. Poté se podíváme, jak fungují urychlovače částic a jak můžeme elementární částice detekovat. Projdeme minikurz programování v Pythonu a vrhneme se do praxe. Vybaveni nově nabytými znalostmi se ponoříme do dat sesbíraných v CMS (Compat Muon Solenoid), jednom z detektorů na urchlovači LHC (Large Hadron Collider) v CERNu, a zkusíme najít jednu ze základních částic – Z boson. Zopakujeme tak výsledek, který byl v roce 1984 hodný Nobelovy ceny. Pro účast na kurzu bude potřeba vlastní laptop, ale občas se nám podaří jeden nebo dva najít na půjčení (nutno domluvit předem). Není nutná žádná předchozí znalost programování nebo fyziky. Vše, co budete potřebovat, se naučíme na kurzu.

Kurz učí: Andrzej Novák

Co znamená být sám sebou? Je rozum tím správným rádcem v otázkách lidského života? Měli bychom se snažit své tužby potlačit, nebo je naplnit? Jaké morální závazky vyplývají z naší svobody? V čem se životní výzvy moderního člověka liší od výzev člověka tradičního?

V tomto kurzu se zamyslíme nad smyslem lidského života a nad jednou z nejzávažnějších filozofických otázek – otázkou, jak žít. Pobavíme se o tématech jako autentičnost, racionalita, autonomie, zodpovědnost a mystika a u toho si představíme klíčové myšlenky z dějin západní filozofie, od stoicismu až po existencialismus. Cílem kurzu je představit studentům filozofii nikoliv jako soubor abstraktních pojmů z dávných dob, ale jako živý způsob myšlení, o kterém se dá bouřlivě diskutovat a který dokáže každého z nás obohatit.

Kurz je určen všem zájemcům o filozofický pohled na svět a nevyžaduje žádné předchozí znalosti.

Kurz učí: Adam Lalák

Zajímalo tě někdy, jak funguje imunitní systém? Jak si imunitní systém umí „zapamatovat“, že už tělo nějakou nemoc prodělalo? Jak umíme rozeznat škodlivou bakterii od buňky jaterní nebo plicní? Na tomto kurzu si ukážeme buňky imunitního systému, jak fungují a jak spolupracující na vytváření imunity. Zjistíme, co se stane, když se do našeho těla dostane virus nebo bakterie. A nakonec si ukážeme, proč naše tělo umí rozeznat cizí buňku (například bakteriální) od naší vlastní.

Tento kurz je určen všem, které někdy zajímalo, proč jim zranění „nateče“, co je to rýma a proč máme při nachlazení teplotu. Předchozí znalosti nejsou potřeba.

Kurz učí: Barbora Schönfeldová

Umělá inteligence bude v příštích několika desetiletích zásadně transformovat téměř každou oblast lidské činnosti. Může nám pomoci udělat velké kroky v řešení největších výzev, jimž lidstvo čelí, ale také být výraznou hrozbou, v extrémním případě vedoucí až k našemu vyhynutí.

Čelit tak širokým výzvám nemůže být záležitostí pouze jednoho oboru. Je potřeba spojit technické znalosti s pohledem ekonomie i jiných společenských věd, promyslet řadu filozofických otázek a nebát se pracovat s literární imaginací, která nám může pomoci si budoucnost vůbec představit.

Vykročení za bezpečné hranice jejich oboru může být pro odborníky těžké, ale dnešní svět si takový interdisciplinární přístup častěji a častěji žádá. Pojďme si ho na příkladu umělé inteligence společně s interdisciplinárním týmem lektorů vyzkoušet. Nahlédneme na to, co umělá inteligence je a jak funguje, jak může vypadat budoucnost s ní, jak nám ji může pomoci předvídat ekonomie i literatura a ponoříme se i do některých filozofických otázek s umělou inteligencí spjatých.

Kurzem vás bude provázet Ondřej Bajgar, který se sám umělé inteligenci z různých úhlů už šestým rokem věnuje, ale alespoň na polovinu lekcí si přizve další lektorky a lektory, kteří vám pohled na umělou inteligenci doplní o pohled jejich oboru (pro přesné složení týmu budeme muset vzít v potaz konkrétní možnosti plánování rozvrhu).

[kurz se překrývá s obsahem loňského interdisciplinárního kurzu Výzvy budoucnosti]

Kurz učí: Ondřej Bajgar

Sníte někdy o tom, že byste změnili svět k lepšímu? A přemýšlíte zároveň, jak na to? Tak například klimatická změna, mezinárodní konflikty, porušování lidských práv… To už chce přeci nějaké řešení. A některé věci se musí řešit na mezinárodní či dokonce globální úrovni, jinak se snaha míjí účinkem. Ještě že máme mezinárodní organizace, díky kterým můžeme vše vyřešit raz dva. Nebo ne?

V tomto kurzu se podíváme na to, jak se řeší problémy na světové úrovni, tedy konkrétně jak se dají či nedají řešit pomocí mezinárodních organizací. Kde se vzaly a jak fungují instituce, o kterých neustále slyšíme a čteme? K čemu jsou nám dobré a jak by vypadal svět bez nich?

Vybereme si několik aktuálních světových problémů a pokusíme se zhodnotit, jak by se daly podle nás řešit. Anebo proč to nejde? Proč zůstávají některé problémy tak dlouho nevyřešené? Znamená to, že systém selhal? Všechny nápady, názory a otázky jsou vítané. Budou nás zajímat jak odpovědi, tak cesta k jejich nalezení.

Kurz učí: Sylvie Wagnerová

S jakými problémy se potýkají města a jak je můžou řešit? Máme stavět další a další silnice, nebo automobilovou dopravu už omezovat? Jak ovlivní dopravu ve městech nástup elektromobilů a samořídících vozů? Proč je dnes bydlení ve velkých městech tak drahé – a jde s tím něco dělat? Mohou za zdražování bydlení služby typu Airbnb? Proč je ve velkých městech tolik lidí bez domova a jak nejefektivněji tento problém řešit? Jak můžeme opisovat od měst, které to zvládají?

Problémy, kterým města čelí, jsou různorodé a komplexní. V kurzu zapřemýšlíme nad tím, jak by mohla vypadat jejich “ideální” řešení, a zároveň se budeme bavit o tom, proč často není snadné taková řešení implementovat v praxi. Podíváme se na město z pohledu politika, probereme, kdo reálně rozhoduje o tom, za co město utrácí peníze, a jak do rozhodování zapojit občany.

Kurz učí: Adam Zábranský

Keď v roku 1719 vyšla kniha Robinson Crusoe, verejnosť ju prijala s nadšením. Ovplyvnila budúcnosť románu, divadla aj filmu a dala svetu dve z najikonickejších postáv – stroskotanca, ktorý dokázal prežiť 29 rokov na neobývanom ostrove a Piatka, domorodca, ktorý sa stal symbolom priateľstva a oddanosti. Prečo potom 300 rokov od publikácie tejto knihy vydal britský spravodajský web the Guardian kritický článok o tom, ako sa Robinson nikdy nemal stať ikonou a idolom mnohých? Dôvod je jednoduchý, Robinson, či sa nám to páči alebo nie, obchodoval s otrokmi (koniec koncov, aj Piatok bol skôr jeho otrokom, než priateľom) a kolonizoval „primitívny“ svet.

Dnes sa na fenomény ako otrokárstvo a kolonizácia pozeráme odsudzujúco. Avšak v 18. storočí boli súčasťou „vyspelého“ západného sveta, prirodzeným prvkom dobovej ideológie. Bol Robinson len výnimkou z pravidla, alebo sa rozkol medzi ideológiou dneška a ideológiou včerajška nachádza aj v ďalších ikonických dielach? Aký dopad mali ideológie na vývoj našej kultúry a vnímania seba samých? A deje sa to stále? Budú aj ľudia budúcnosti ideologicky odsudzovať ikonické diela súčasnosti? Aj tieto otázky si položíme na kurze Kultúra a ideológia.

Kurz učí: Romana Grajcarová

“1713 – pragmatická sankce– Karel VI.

1827 – Ruchadlo – bratři Veverkové”

Tak aspoň vypadal můj středoškolský dějepis.

V kurzu Kvantitativní makrohistorie se pokusíme na historický vývoj společností, technologií a myšlenek dívat jinak: pracovat s čísly, hledat vzorce a pravidla. Budeme stavět hlavně na poznatcích z oborů ekonomie, hospodářských dějin a kulturní evoluce, ale zároveň se pokusíme naučit bourat zdi mezi obory.

Společně si budeme klást otázky jako:

Proč vybudoval technologickou civilizaci druh Homo sapiens a ne šimpanzi nebo Neandrtálci?

❓Jak se žilo lovcům-sběračům a zemědělcům?

Proč se Evropa stala ze středověkého zapadákova během několika století  centrem technologie a prosperity?

Byla průmyslová revoluce tím nejdůležitějším, co se stalo v lidských dějinách? Jaký byl její vztah s vědeckou revolucí? 

❓Může jednotlivec nebo malá skupina vědomě ovlivnit trajektorii dějin pozitivním směrem? S čím si civilizace poradí tak jako tak a kde je naopak prostor na velkou změnu?

Pokusíme se:

🧠Naučit se přemýšlet ve velkých číslech a bojovat s přirozenou kvantitativní negramotností naší mysli.

🧠Naučit se ptát lepší otázky ohledně světa kolem nás.

🧠Zaměřit se na materiální základ civilizace a strukturu společnosti, ne na jména panovníků a data.

🧠Zaměřit se na klíčové “revoluce” v historii našeho druhu a pochopit jejich strukturu

🧠Pochopit logiku evoluce biologických i kulturních systémů.

🧠Kalibrovat svoje očekávání ohledně budoucnosti. Dáme si prognostický turnaj pro rok 2021 a 2022, který si zpětně vyhodnotíme. Předtím se procvičíme na “retrodikcích”.

📚Doporučené zdroje budu postupně házet sem, abyste si mohli udělat představu, jestli je kurz pro vás.

📚Our World in Data není špatné místo na počáteční průzkum.

Kurz učí: Aleš Flídr

Jaké je místo člověka ve světě? Co je v životě opravdu důležité? Jsou to vztahy? A jak se naučit být sám se sebou, ale zároveň s ostatními? Jak zůstat věrný svému přesvědčení a svým hodnotám, a zároveň se naučit přijmout, že součástí lidství je slabost? Kde se hodnoty vlastně vůbec hledají a kde se nachází hranice mezi realitou a sny? A není schopnost imaginace ve skutečnosti stejně podstatná jako realita sama? Život jako hra, život jako divadlo?

Na tyto otázky se pokusíme společně s velkými dramatiky západní literatury nalézt odpověď. William Shakespeare, znalec lidské duše a kouzelník slova, který moc dobře věděl, že abychom se občas mohli brát vážně, musíme mít schopnost si ze sebe udělat legraci; Samuel Beckett, který i v destrukci slova a člověka uměl nalézt záchvěv naděje; Václav Havel, osobnost neuvěřitelně silná a neochvějná a přitom neustále bytostně pochybující.

Vzhledem k tomu, jak je v dnešní přehlcené době důležité umět číst, bude v průběhu seminářů kladen důraz na „close reading“. Neboť čtení a žití má k sobě velmi blízko; s úpadkem jazyka upadá myšlení i cítění. Na kurz není potřeba hluboká předchozí znalost, jednotlivé hry budou zasazované do souvislostí a doplněné o přiblížení autorů samotných. To zvláště v případě Havla, kde si ukážeme vztah mezi jeho eseji, politickou činností a dramatickou tvorbou. S vědomím toho, že Beckett je autor poměrně těžko uchopitelný a na středních školách málo probíraný, bych navrhla, aby si každý přinesl vybranou stránku z jeho díla a na úvod se pokusil rozebrat, co mu text dal, jak mu rozumí, proč je případně nepřístupný, od toho bychom se odrazili dál. U Becketta budeme také pracovat s videozáznamy.

Jedinou podmínkou k účasti je chuť přemýšlet a diskutovat o podstatě lidské existence, vůle se vcítit do jednotlivých postav a otevřenost k možnosti, že nějaké otázky nám, lidským bytostem, mohou být dané a že jedna jednoduchá odpověď neexistuje.

Shakespeare – Sen noci svatojánské; Beckett – Konec hry; Havel – Zahradní slavnost

Kurz učí: Kristýna Šťastná

Kurz vám pomůže lépe pochopit, co a jak se děje v lidském mozku a především jak ho můžeme zkoumat. Zjistíte, čím vším se může zabývat psychologie a proč je neurověda jejím siamským dvojčetem. Budeme společně navrhovat experimenty, povíme si o konkrétních metodách (magnetická resonance, měření aktivity neuronů, pokusy se zvířaty) a o tom, co se může stát, když se část mozku poškodí.

Probereme tato témata:

– Paměť: různé typy paměti, kde se informace v mozku ukládají, k čemu je hipokampus, co způsobuje amnézii.

– Rozhodování: Rozhodujeme se racionálně? Jak nás ovlivňují věci, kterých si ani nejsme vědomi? Proč se běžně dopouštíme logických “chyb”?

– Zrak: Proč vidíme barvy? Je všechno kolem nás jen iluze?

– Mozek jako počítač: Co nám různé poruchy mohou říct o mozku a proč se hodí ho zkoumat jako počítač? Jak navrhnout skutečně dobrý experiment?

– Duševní onemocnění: Je smutek způsobený “chemickou nerovnováhou”, nebo je to naopak?

Kurz učí: Martina Kavanová

Dnešní počítače i telefony umí hravě rozpoznávat obrazy, překládat text nebo být zdatným soupeřem v šachách a mnoha dalších hrách. Jak se počítače toto všechno naučily? Co všechno dalšího se mohou naučit v následujících dekádách a jakou hrozbu to znamená pro lidstvo?

Strojové učení je oblast na rozhraní data science a umělé inteligence, která zkoumá metody učení se strojů a počítačů. Kurz je zaměřený prakticky především na neuronové sítě a další metody s detailním vysvětlením jejich vnitřní struktury a fungování a bude doplněný o programovací ukázky v Pythonu. Zahrnuty budou následující oblasti:

– Úvod do strojového učení – co to je? Kde všude se s ním můžeme setkat? Přehled základních oblastí a elementárních nástrojů strojového učení.

– Neuronové sítě I – jak vypadá neuronová síť uvnitř? A jak se její neurony liší od lidských? Včetně ukázky vytvoření velice jednoduché neuronové sítě.

– Neuronové sítě II – jakým způsobem neuronové sítě rozpoznávají obraz? Překládají text? Generují falešná videa?

– Zpětnovazební učení (reinforcement learning) – další významná oblast strojového učení: zpětnovazební učení je klíčové pro samořídící auta nebo třeba pro naučení se hraní her (ať už se jedná o Go, Atari hry nebo Starcraft).

– Širší souvislosti – mohou se stroje naučit diskriminovat? Hrozí v budoucnosti exploze inteligence? A jak zajistit, aby se k nám superinteligentní stroj choval lépe, než se dnes my chováme k ostatním živočišným druhům?

Kurz nevyžaduje žádnou předchozí znalost, avšak kladný vztah k matematice či programování je výhodou. Některé části budou více technické, vše však bude důkladně vysvětleno a programovací ukázky dostanete připravené předem, kurz tedy nepředpokládá žádné konkrétní matematické či programovací znalosti.

Kurz učí: Tomáš Protivínský

Jak se dělá výzkum v medicíně? Co je to EBM? Proč všichni blázní s klinickými trialy? Jak hledat medicínský výzkum? A především, jak poznám, která studie je dobrá?

V rámci kurzu si společně projdeme základy klinické epidemiologie – “základní vědy klinické medicíny”. Naučíme se o tom, jak nás mate náš vlastní mozek (bias) a proč není radno spoléhat na svou zkušenost (zejména, když jde o lidské životy), i o tom, že epidemiologie není věda o epidemiích. Absolvent/ka by měl/a být schopný/á vyhledat medicínskou studii na libovolné téma, zorientovat se v základní metodologii studie a kriticky posoudit její výsledky, včetně základní orientace ve statistických termínech. Kurz nepředpokládá žádné předchozí znalosti (včetně matematických), jen ochotu učit se a kriticky přemýšlet.

Kurz bude probíhat formou frontální výuky kombinované s praktickými cvičeními a především diskuzemi nad konkrétními vědeckými výstupy – včetně detektivního epidemického Zombie příběhu. Hodí se pro každého, koho zajímá medicína, medicínská věda a přírodní vědy obecně, stejně jako pro každého, kdo se chce naučit ověřovat si výsledky britských vědců z novinových titulků.

Kurz učí: Eliška Selinger

Common Law systém (nebo také anglosaský systém / “obecné právo”) je jeden ze dvou nejrozšířenějších právních systémů na světě. Narozdíl od evropského kontinentálního práva a právní kultury, pod které spadá i české právo, je common law systém z velké části tvořen soudci na základě precedentů. Měl by být tedy teoreticky flexibilnější, a tím pádem nejen dosahovat spravedlivějších výsledků, ale i umožňovat změnu, a reflektovat tak vývoj názorů ve společnosti. Z těchto důvodů poskytuje ideální půdu pro diskuzi o spravedlnosti a o společnosti.

Na úvod se komparativně podíváme na principy kontinentálního (českého) a anglosaského („obecného“) právního systému, s důrazem na systém anglosaský, a následně se budeme zajímat o to, jaké problémy ve společnosti právo řeší a budeme si společně klást otázku, jestli je řeší dobře a jestli výsledek považujeme za „spravedlivý“.

Právo common law systému použijeme k řešení problémů v následujících právních odvětvích:

  1. U trestního práva se zamyslíme nad tím, jak naše společnost trestá provinilce, co si klademe za cíle a jak je (ne)naplňujeme. Součástí bude i diskuze o trestu smrti ve světě se zaměřením na trest smrti v USA.
  2. Tort popisuje civilní provinění, nejtypičtěji z nedbalosti. Když omylem srazíte sousedovi domácího mazlíčka, může po vás žádat odškodnění? A bude odpověď stejná, pokud zvíře nebylo v ohradě nebo přivázané? V rámci Torts proběhne simulovaný soud.
  3. V rámci contracts se podíváme na to, jak se vztahy ve společnosti dají upravit smluvně. Bude například smlouva, ve které mi Honzík slíbí svoje auto Aston Martin a ve které za to nebude nic chtít, platná? Abychom měli nějakou hands-on zkušenost, zkusíme si nějakou smlouvu i sepsat.
  4. Lidská práva: Přečteme si a zanalyzujeme Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod. Říká se, že svoboda jednoho začíná tam, kde končí svoboda druhého, takže se podíváme na to, co nám slibuje a jak se snaží vyvážit rozdílné zájmy lidí ve společnosti.
  5. Právo EU a diskriminace: Pokud nám zbyde čas, ukážeme si, jak funguje právní systém EU na příkladech zabývající se diskriminací.

Poslední dvě témata jsou relevantní i v právu českém, nicméně my se na ně podíváme anglickou optikou a příklady budou z anglické judikatury.

Setkáme se s materiály, které budou převážně v angličtině. Nicméně se středně pokročilou angličtinou bychom to spolu měli vše zvládnout. Debaty a výuka budou plně v češtině.

Kurz učí: Michaela Nováková


22. 8. – 29. 8.

Dvacet, dvacet jedna… Každý dobře ví, že masáž srdce je třicet ku dvěma. …dvacet tři, dvacet čtyři… Ale jak se dopočítat třiceti, když se vedle vás kouří z nabouraného auta, řidič leží bezvládně na volantu, spolujezdec zmateně běhá tam a zpět a další tři lidé po vás chtějí vědět, co mají dělat. …dvacet pět, dvacet šest… Už mám dýchat?

Do takovýchto situací se naštěstí nedostaneme často, avšak pokud se tak stane, nejsou to jen teoretické znalosti, které mohou v tuto chvíli zachránit život. Bohužel často platí, že dokud to člověk sám nezažije, nedovede si dobře představit, co daná situace opravdu obnáší.

Pojďte si s námi vyzkoušet, jaké je se uprostřed takového momentu ocitnout. Ve dvou seminářích si řekneme o základech první pomoci a provedeme vás čtyřmi modelovými scénáři, kde se v bezpečném, ale velmi reálně vypadajícím prostředí naučíte, jak pod tlakem dobře komunikovat s okolím a zároveň první pomoc správně poskytovat. Kurz je určen nejen pro zájemce o studium medicíny, protože věříme, že nemusíte být lékaři, abyste zachránili život.

Kurz učí: Klára Vyhnánková a Petr Hanák

„Terorismus, uprchlická krize a islamizace.“ To jsou slova, které má většina lidí s Blízkým východem spojená. Naše představy o lidech, zemích a událostech na Blízkém východě jsou v lepším případě zjednodušující a nepřesné, v horším případě zavádějící.

Discoverácký kurz o Blízkém východě si neklade za cíl probrat detailně dějiny konfliktů na Blízkém východě, budeme se však snažit porozumět příčinám těchto konfliktů. Dále budeme řešit, kdo jsou obyvatelé Blízkého východu, co je motivuje a jak vypadá jejich každodenní život. Vysvětlíme si, proč někde vládnou králové a šejkové a jinde generálové a prezidenti; kdo jsou Arabové, Turci, Kurdi, Peršané a další, jaké zájmy sleduje Saudská Arábie, Irán, Turecko či USA. A ano, budeme se bavit i o islámu, proč lidi na Blízkém východě rozděluje a jak ovlivňuje dnešní politiku a konflikty.

Kurz učí: Ondrej Schutz

Sme generáciou technologickej revolúcie. Počítače, ktoré za života našich rodičov zabrali priemernú obývačku, dnes zmestíme do hodiniek. A všetko nasvedčuje tomu, že umelá inteligencia bude onedlho riadiť autá lepšie ako hociktorý vodič. Svet sa stáva stále rýchlejším, prepojenejším a počítače sa stávajú súčasťou takmer všetkých aspektov nášho života.

Ako taký počítač, internet a GPS navigácia vlastne fungujú? Na čo sú nám dobré všetky tie big data, čo sú neurónové siete a čo si môžem predstaviť pod umelou inteligenciou?

Prihlás sa na tento kurz, kde si spolu zodpovieme tieto otázky a preskúmame rôzne oblasti informatiky, ktoré dnes formujú svet taký, ako ho poznáme. Kurz bude zároveň ochutnávkou toho, čo môžeš čakať na univerzite, ak by si sa rozhodol ísť študovať computer science.

Kurz učí: Matej Hamaš

Žijeme ve světě, kde se každý den vytvoří 2,5 miliardy gigabajtů dat. Na uložení takového množství informací by bylo potřeba přibližně 5 milionů počítačů s běžným harddiskem (512 GB).Toto množství informací nám dává schopnost porozumět tomu, co se děje kolem nás, ale pouze pokud získáme schopnost se v datech orientovat. Na kurzu Data Science se pokusíme společně pochopit, co říkají data a jak se dělají základní analýzy. Budeme se také bavit o strojovém učení a o tom, jak mohou počítače rozhodovat za nás a v datech najít zajímavé vztahy, které nejsou vidět “normálním” okem. Mnoho rozhodnutí v dnešním světě je informováno daty, ať už ta rozhodnutí dělají počítače, nebo lidé. Nakoukneme pod pokličku těchto rozhodnutí a možná začnete svůj život řídit také na základě algoritmů a dat. Můžete se těšit i na nějaké experimenty a demonstrace.

Otázky, kterými se budeme zabývat:

Jak zjistit jestli obyvatelé země X jsou bohatší než obyvatelé země Y? Co nám o tom poví průměr nebo medián?

Jak studovat vztahy mezi dvěma veličinami pomocí dat například mezi výškou a velikostí bot? Jak se k tomu používá lineární regrese?

Dokážeme předpovědět, jak se budou chovat náhodné procesy? Co dokážeme říct o pěně od piva, i přestože se bude chovat nepředvídatelně?

Na základě čeho funguje náhodné vzorkování? Jak tvrdit něco o všech účastnících Discoveru po rozhovoru jen s několika náhodnými účastníky?

Co je strojové učení a jak se může použít k analýze dat?

Varování: Budeme používat matematiku. Není potřeba mít jedničku z matematiky, důležitější je schopnost ocenit její krásu a znát pojmy jako lineární funkce, funkce, a základní operace +, -, *, /. Zbytek si probereme společně a rozhodně se není čeho bát.

Kurz učí: Josef Švec

Frustrujú vás televízne diskusie, kde politici a političky zavádzajú, kričia po sebe a nepočúvajú sa navzájom? Máte pocit, že vaše myšlienky dávajú zmysel vo vašej hlave, ale akonáhle sa ich pokúsite vysloviť, vznikne z toho zmätok? Chcete si rozšíriť všeobecný prehľad a vytvoriť si celistvejší svetonázor?

Ak áno, tento kurz by vás mohol zaujímať. Akademická debata je výborný spôsob, ako rozvinúť kritické myslenie, argumentáciu a rétorické zručnosti. Spolu sa naučíme vytvoriť silné argumenty, ako na ne reagovať a ako ich predniesť čo najpresvedčivejšie. Budeme debatovať na rôzne zaujímavé témy zo svetovej politiky, filozofie, ekonómie, umenia a iných oblastí. Kurz bude vedený zábavným a interaktívnym spôsobom, lebo debatovať sa najlepšie učí praxou!

Kurz je vhodný pre začiatočníkov a začiatočníčky. Záverom kurzu bude organizovaná debata (taká, aká sa debatuje na súťažiach). Ak aj nemáte záujem sa debate venovať súťažne, tento kurz vám dá veľa do akademického aj osobného života, pretože kritické myslenie je v 21. storočí naozaj kľúčová zručnosť!

Kurz učí: Jakub Neužil

Co to je ekonomie? Jak ekonomové přemýšlí o světě? A proč jsou tolik vidět a slyšet v médiích? Jaký vliv má nastavení daňového systému na chování lidí? Proč se lidé v něčem rozhodují racionálně a v něčem ne?

O čem ekonomie je, co ekonomové prakticky dělají a k čemu je to dobré, se dozvíte a vyzkoušíte si v kurzu na Discoveru. Postupně projdeme následujících 6 témat, kdy u každého si po teoretičtějším úvodu sami vyzkoušíte prezentované koncepty ve skupinových experimentech a úkolech.

1. O čem je ekonomie – nejzákladnější koncepty

2. Peníze, hodnota a ceny

3. Tržní mechanismus a tržní selhání

4. Racionální a iracionální rozhodování

5. Bohatství a chudoba

6. Nástroje ekonomů

Kurz učí: Ondřej Dočkal

Ako je možné že dnes si zoberiete občiansky preukaz a írskou leteckou spoločnosťou sa za 10 eur dostanete do Amsterdamu alebo Ríma? Alebo že si v obchode kúpite celkom lacné pomaranče zo Španielska? Je to možné vďaka tomu, že v únii 27 štátov, v ktorej je Slovensko (aj Česko), je zaručený voľný pohyb osôb, tovaru, služieb a kapitálu! Pýtate sa ako je možné ísť študovať na výšku do Nemecka či Francúzska? Alebo tam odísť za prácou? Je to vďaka tomu, že so všetkými občanmi EÚ musí byť za obchádzané rovnako. To znamená, že v akomkoľvek štáte EÚ máte nárok na rovnaké výhody ako občania toho daného štátu. Vyššie spomenuté princípy vyvierajú z Európského práva, ktoré platí v krajinách EÚ.

Tento kurz je určený pre všetkých, ktorých už nebaví počúvať pri rodinných seansách, že ,,za všetko môže EÚ” alebo že ,,je to diktát z Bruselu” bez toho, aby sa vedel zapojiť do debaty a možno aj objasniť výhody, ktoré sme tu pred 20 rokmi nemali. Ak už plánuješ ísť študovať právo, politické vedy, históriu či akýkoľvek humanitný obor alebo sa len chceš dozvedieť ako EÚ ovplyvňuje náš každodenný svet, si vítaný.

Na tomto kurze sa dozvieš:

-Ako pracujú európske inštitúcie?

-Čo vlastne je európske právo a na akých princípoch stojí?

-Čo znamená voľný pohyb a aké sú základné slobody spoločenstva?

-Ako funguje voľný trh. Napríklad či môže EÚ zakázať firmám spojiť sa alebo kúpiť svojho konkurenta?

-Zodpovedá právo vytvorené pred 20 rokmi dnešným problémom? Ako sa vyvíja?

Vedz, že to, čo sa naučíš budeš môcť využiť v praxi ako obhajca členského štátu, zástupca Eúropskej komisie či sudca súdneho dvora EÚ pri simulácii v poslednej hodine nášho kurzu.

Kurz učí: Nela Štefanigová

Zajímá vás, jak vyšetřovatelé v TV seriálech dokáží vést výslech? Jaké metody používají policisté, policejní psychologové nebo soudní znalci při posuzování jednání pachatele? Jak moc reálné jsou seriály jako “Myšlenky zločince” (Criminal Minds 2002-2020)?

Tento kurz je určený pro všechny studenty kteří mají rádi detektivky, mají zájem o psychologické jevy a chtějí znát odpověď na výše zmíněné otázky. V rámci kurzu se podíváme na obecný úvod do psychologie jako vědecké disciplíny (jak se v rámci psychologie zkoumá, jak docházíme k závěrům a poznatkům, jaké statistické metody a experimentální metody se používají nejčastěji) a pak budeme pokračovat do forenzní neboli kriminální psychologie. Po teoretickém základu (bez kterého není žádný aplikovaný kurz možný) se budeme soustředit na možnosti využití získané teorie v praxi – a to na základě “case study” přístupu. Budeme se dívat na známé kauzy s využitím forenzní psychologie v praxi a zkusíme sami sepsat “profil pachatele” podle principů metody profilování.

Kurz budeme mít nastavený tak, že v první části budeme procházet teoretický základ. V rámci té získáme potřebné znalosti a materiály, které se potom budou používat v diskuzi v hodině následující. Díky tomu pak můžeme diskutovat o tématu a každý účastník bude moct samostatně rozvíjet vlastní myšlenky k tématu a aplikovat teorie, které si vysvětlíme v první části.

Kurz učí: Natalie Nevřelová

Svet okolo nás je plný zaujímavých a bežných javov, ktoré častokrát považujeme za úplnú samozrejmosť. Asi vás neprekvapí, že každý jeden prírodný jav je dôsledkom spolupráce množstva fyzikálnych, chemických a biologických zákonov. Zamýšľali ste sa niekedy nad tým, ako fungujú bežné veci okolo nás? Pýtali ste sa niekedy samých seba na otázky ako napríklad: Prečo je ľad klzký a ako sa to týka molekulárnej štruktúry vody? Prečo horúce veci pália a ako súvisí fyzika s evolučnou biológiou? Prečo nedokážeme chodiť skrz steny a čo to má do činenia s elektromagnetizmom? Prečo nevidíme za roh a čo na to teória relativity?

Či ste nadšenci do fyziky a chcete sa o nej dozvedieť viac alebo vám naopak fyzika veľa nehovorí; alebo ak vás zaujíma ako funguje fyzikálny svet navôkol, tento kurz je pre vás. Na tieto a ďalšie “banálne” otázky sa v rámci tohto kurzu spoločne pozrieme a preskúmame fundamentálne fyzikálne koncepty, ktoré ich vysvetľujú. Primárne sa budeme zameriavať na koncepčné pochopenie javov okolo nás, predošlé vedomosti z fyziky nie sú podmienkou účasti.

Kurz učí: Amir Shamsubarov

 Zajímáte se o to, jak správně meditovat nebo se protáhnout po celodenním sezení za počítačem?

Kurz je vhodný jak pro ty, které jóga a meditace lákají, ale nikdy si je neměli možnost vyzkoušet, tak i pro ty, kteří nějaké zkušenosti mají, ale chtějí se dozvědět více. V tomto kurzu se budeme učit o józe a meditaci jak teoreticky, tak prakticky. V každé hodině si krátce zacvičíme a probereme i trochu teorie na určitá témata (jógová filosofie, meditace, relaxace). Povíme si o různých stylech jógy a určité asany probereme do detailu, včetně toho, jak je správně dělat.

Kurz učí: Eva Novotná

Jsou dvě hodiny ráno a vás, rozespalé začínající lékaře, volají k pacientce na akutním příjmu. Jediné, co se po telefonu dozvíte je, že “vypadá nějak zvláštně”. A věru je tomu tak. Ale co teď s ní? Na týden se z vás stane tým lékářů a lékařek a společně se naučíte, jak diagnostikovat a léčit některé choroby. Co nám může napovědět vyšetření krve? Jak se dívat na rentgen a CT? Jak se poslouchá srdce pomocí fonendoskopu? A zkrátka jak dospět k tomu, co pacientovi je a jak mu můžu pomoci?

Kurz je zaměřený na řešení problémů, použití nově nabytých dovedností a týmovou práci. Nepotřebujete žádné předešlé znalosti, protože vše nezbytné se v kurzu naučíte.

Kurz učí: Klára Vyhnánková

Čo to je demokracia? Prečo si niektorí myslia, že je v úpadku? Prečo by Singapúrčan nevymenil svoju polo-diktatúru za liberálnu demokraciu? A aký je rozdiel medzi diktatúrou a totalitou? O tom všetkom budeme diskutovať na tomto kurze.

Budeme sa rozprávať o tom, čo musí krajina splniť na to, aby bola demokratická a rozoberieme ako demokraciu ovplyvňujú korupcia, sociálne médiá, veľké korporácie a globalizácia. Budeme rozoberať výhody a nevýhody polodemokracií a autoritatívnych režimov a diskutovať o tom, či je naozaj čínsky model vlády v dnešnej dobe úspešnejší ako liberálna demokracia a či patrí budúcnosť mäkkým diktatúram ako napr. Orbánovo Maďarsko.

Tento kurz je vhodný nie len pre záujemcov a záujemkyne o štúdium politológie, ale pre každého, koho zaujíma dianie v spoločnosti a politike dnes.

Kurz učí: Ondrej Schutz

Co jsou to města a proč jsou důležitá? Kdo o podobě měst rozhoduje a kdo by rozhodovat měl? A jak podoba měst ovlivňuje vývoj společnosti? Gentrifikace, financializace, krize bydlení, … – v kurzu si představíme současné problémy a témata českých i světových měst, pokusíme se rozpoznat mechanismy, které za fungováním města stojí, a naučíme se rozpoznat, co města vypovídají o lidech, kteří v nich žijí. Zažijeme také plánování města na vlastní kůži.

Předchozí znalosti architektury ani urbanismu nejsou potřeba.

Kurz učí: Eliška Málková

V jádru morální filosofie se nachází jedny z nejzásadnějších otázek lidské existence: co je správné a co špatné? jaká jsou naše práva a povinnosti vůči druhým? co to znamená být dobrý člověk? Na tyto otázky se společně pokusíme odpovědět kombinací přednášek, diskusí a čtení filosofické literatury.

Konkrétně se budeme zamýšlet nad následujícími tématy:

i) Normativní etika. V průběhu tří bloků probereme hlavní etické teorie: Millův utilitarismus, Kantovu deontologii a Aristotelovu etiku ctností. Budeme se bavit jejich výhodách, nevýhodách a možných aplikacích.

ii) Morální intuice. Naše morální uvažování se do velké míry řídí intuicí – máme pocit, že některé věci jsou prostě špatné, aniž bychom toto tvrzení byli schopni přesvědčivě odůvodnit. Je ale několik důvodů, proč těmto intuicím nevěřit: naše intuice jsou často (např. v “trolley problems”) v rozporu a navíc jsou ovlivněny morálně arbitrárními evolučními a kulturními tlaky. Jak bychom se s těmito problémy měli vypořádat?

iii) Morální skepticismus. Standardní představa o morálce je zhruba taková, že existují morální pravdy, které jsou objektivní (závazné pro všechny bez ohledu na to, co si o nich kdo myslí) a poznatelné rozumem. Tato představa ovšem naráží na několik filosofických problémů – v tomto bloku proto prozkoumáme alternativní pohledy, které morálce přisuzují méně důležitou roli.

iv) Svobodná vůle. Běžně předpokládáme, že naše rozhodnutí jsou učiněna svobodně – pokud nejsou, jen těžko lze tvrdit, že jsme za ně odpovědní a že mají nějakou morální hodnotu. V posledním bloku kurzu se zamyslíme nad tím, co přesně by svobodná vůle mohla být a zda jsou naše rozhodnutí skutečně svobodná.

Kurz umožní účastníkům zlepšit schopnost analyzovat argumenty, porozumět náročným textům a posune je aspoň o něco blíže k odpovědím na základní etické otázky. Kurz nevyžaduje žádné předchozí znalosti; je určen pro všechny se zájmem o etiku, společenské vědy nebo humanitní obory.

Kurz učí: Matěj Seidl

Jakou roli hraje právo v naší společnosti? Proč je dobré se v právu orientovat a jak vůbec funguje? V čem se ve skutečnosti liší od toho, co často vidíme ve filmech a seriálech?

Co dělat, když mi přijde dopis od soudu? Jak si vyřídit žádost? Jak poznáme, co je trestné? Kurz je vhodný jak pro studenty uvažující o budoucím studiu právnické fakulty, tak pro každého, kdo má zájem více rozumět tomu, jak právní systém funguje a jak si s každodenními záležitostmi lépe poradit. V rámci kurzu si shrneme základy vybraných právních odvětví – především práva občanského a trestního, s přesahem do problematiky lidských práv.

Právo je všude kolem nás a základní právní gramotnost hraje v dnešní době důležitou roli. Vedle právních znalostí budou studenti v rámci kurzu rozvíjet též své argumentační a prezentační dovednosti, a to mimo jiné prostřednictvím přípravy a realizace simulovaného soudního jednání, kde vystoupí v roli soudců, státních zástupců i obhájců.

V každém případě si ukážeme, že právo není o nudném čtení suchých paragrafů!

Kurz učí: Hanka Draslarová

Co ovlivňuje duševní zdraví člověka? A jak ho můžeme ovlivňovat my?

Kurz psychologie bude ochutnávkou různých psychologických disciplín, přičemž se budeme věnovat psychologii dětí i dospělých. Podíváme se společně na psychický vývoj člověka, na vztah duševního zdraví a nemoci, možnosti diagnostiky a psychoterapeutické přístupy.

V kurzu se budeme věnovat nejen faktům a souvislostem, ale třeba i diagnostické rozvaze, praktickému přístupu k člověku v krizi a rozvoji sebe sama. Kurz budou doprovázet zamyšlení z pozitivní psychologie, která se soustředí na zkvalitňování našich životů prostřednictvím „pozitivních“ témat, jakými jsou například štěstí a vděčnost.

Kurz učí: Tereza Stárková

„Plošné očkování proti covidu podporuje 52 procent Čechů.“ „Najdôveryhodnejšou političkou na Slovensku je prezidentka Zuzana Čaputová, ktorej verí 63 percent ľudí.“ „Americans Increasingly See Climate Change As A Crisis, Poll Shows.“

Napadlo vás někdy, jak to ale média mohou takto přesně vědět? Jak je možné, že když se zeptáme pouhé tisícovky Čechů a Češek, koho by volili, dokážeme vytvořit volební model? Čím to bylo, že se průzkumy v předpovídání výsledků amerických prezidentských voleb už dvakrát tak spletly? Co se skrývá za otázkami v Discover zpětné vazbě, kterou po turnusu vyplňujete? A liší se nějak Discoveráci od ostatních Čechů a Slováků?

To vše budeme společně řešit na kurzu Sociologie v praxi. Co je to společnost a jaká je její struktura, jsou otázky, kterými se tento společenskovědní obor zabývá. My se na kurzu zaměříme na to, jak vznikají výzkumy veřejného mínění, co je to reprezentativita a do jaké míry se dá průzkumům věřit.

Ale hlavně si i vyzkoušíme položit pár otázek ostatním Discoverákům a zjistíme, co si myslí. Pokud vás láká studium sociologie nebo chcete zjistit, zda by vás lákat mělo začít, případně vás jen tvorba nějakého dotazníku v budoucnosti čeká a chcete z něj získat relevantní a užitečná data anebo vás tohle téma prostě zajímá, je tenhle kurz pro vás. Postupně si společně projdeme procesem vytváření dotazníku a ověříme si ho na ostatních účastnících a lektorzích na našem turnusu i v praxi. Žádné předchozí znalosti nejsou nutné, stačí chuť se dozvídat daty podložená fakta o společnosti kolem nás.

Kurz učí: Františka Tranová

 Myslíte, že je pravda, že 15 největších lodí znečisťuje ovzduší stejně jako všechny auta na světě nebo že krávy znečišťují životní prostředí více než auta? V tomto kurzu se určitě zaměříme a budeme diskutovat nad těmi nejznámějšími “buzz words” v udržitelném rozvoji jako uhlíková stopa, udržitelná města, skleníkové plyny a znečištění oceánů. Mrkneme i na to, jak udržitelná je Česká republika a co jsou věci, které musíme změnit tady.

Zaměříme se hlavně na Cíle udržitelného rozvoje OSN a podíváme se na témata s tím spojená – udržitelná města (jak vypadá ekologické město budoucnosti), planetární meze (jak různě můžeme měřit znečištění planety), chudoba a udržitelný rozvoj (jak je ekonomický status země spojený s ochranou přírody), mezinárodní instituce a mezinárodní spolupráce (co je to ta Pařížská dohoda, o které všichni tak mluví a některé země od ní odstupují). Součást kurzu bude i reflexe toho, co jako jednotlivci/firmy/země/mezinárodní instituce musíme udělat, aby se různé věci změnily, a jak kriticky přemýšlet o protichůdných informacích.

Kurz učí: Eva Novotná

Krizí se rozumí cokoliv, s čím si člověk sám neví rady. Může to být tedy nějaký problém zvenčí, například úraz či ekonomické ohrožení, ale i problém uvnitř, ať už jde o smutek, osamělost nebo něco úplně jiného.

V tomto kurzu budeme kombinovat získávání praktických dovedností při práci s člověkem v krizové situaci s vysvětlováním fungování sociální záchranné sítě. Budeme si povídat o tom, jak vést rozhovor s člověkem v těžké situaci, co se dá udělat pro něj, ale taky o tom, co v takovou chvíli můžete dělat pro sebe. Tyto zkušenosti se dají získávat velmi prakticky, součástí kurzu tedy budou i improvizované “scénky”, kde na sobě navzájem budete rovnou zkoušet získané dovednosti. V návaznosti se pak zaměříme na to, jak vlastně umí naše společnost pomáhat lidem v tísňových situacích různého druhu.

Budeme řešit systémové opatření v ČR a na Slovensku a srovnávat ho se zahraničím. Diskutovat budeme také o tom, co by dle názorů studentů a studentek měl vlastně sociální záchranný systém pokrývat a co už by mělo být na individuální zodpovědnosti každého obyvatele. Součástí kurzu je taky rozebírání toho, co všechno vlastně krize je, jak se do ní můžete dostat a jestli to vlastně můžete vždycky ovlivnit. Ačkoliv probereme náročné situace ve všech věkových skupinách, budeme se zaměřovat nejvíce na středoškoláky a středoškolačky.

Kurz učí: Mikoláš Opletal