Drogy a jejich vliv na tělo, mysl a společnost

Drogy jsou látky, které nejrůznějším způsobem mění lidské vědomí, náladu či zlepšují výkon, a proto je jejich užívání rozšířené po celém světě a napříč téměř všemi kulturami a historickými obdobími. Současně však jejich užívání, výroba a obchod s nimi způsobují mnohé závažné problémy. Dramatickým způsobem ovlivňují nejen jednotlivé uživatele, jejich rodiny, lokální komunity, ale také celé země a mezinárodní obchod a politiku. Drogami se proto zabývá celá řada oborů: medicína, neurověda, psychologie, adiktologie, chemie, sociologie, antropologie, ekonomie a mnohé jiné. Drogy jsou pro tyto obory buď fascinujícím předmětem zkoumání nebo problémem, který se snaží řešit. A právě tímto interdisciplinárním způsobem k tématu drog přistoupí tento kurz – každý den se na drogy podíváme z trochu jiného úhlu pohledu:

Co jsou to drogy, odkud se v lidské společnosti vzaly, jak rozšířené je jejich užívání a jaké problémy způsobují?
Jak drogy fungují? Jak ovlivňují mozek a mysl? Jaké účinky mají na tělo?
Proč lidé drogy užívají? Proč se někdo stane závislým a někdo ne? Dá se závislost léčit? A mohou drogy také být k něčemu dobré?
Jakou roli hrají drogy v různých společnostech na světě, v různých kulturách a historických obdobích? Jaký zanechaly dopad v umění?
Jak funguje světový obchod s drogami a kdo z něj profituje? Jaké důsledky má prohibice drog?
Jak drogové problémy řeší různé státy na světě? Jakými důkazy jsou tato řešení podepřena? A jak by mělo vypadat vzdělávání o drogách?

Tento kurz bude vyhovovat těm, kdo rádi propojují znalosti z různých oborů, přírodovědných i humanitních, a zajímají je komplexní problémy. Dozvíte se toho v něm hodně o tématu drog a současně si vyzkoušíte přemýšlet o věcech z pohledu několika velmi rozdílných oborů: sedí vám více zabývat se tím, jak může jednoduchá molekula dramaticky změnit náladu a způsobit smrt, nebo tím, jak zákony poptávky a nabídky za různých okolností mohou vést k odstranění utrpení, a za jiných ke krvavým válkám?

Karel Kieslich

Karel Kieslich si po střední škole vybral studium medicíny, hlavně proto, že se nemohl rozhodnout, jestli ho víc baví přírodní nebo humanitní vědy, a na umělecké školy nestihl včas podat přihlášku. Medicínu vystudoval na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze, a na stejné škole také přes pět let učil anatomii, embryologii a fyziologii. Nejvíce ho to táhlo k psychiatrii a neurovědě, protože ho fascinovalo, jak se utváří naše vnímání, pocity a myšlení, a jaký na to vše má vliv naše biologie, minulé prožitky, naše prostředí a lidé kolem nás. Aby trochu více pronikl do toho, jak mozek vytváří mysl a proč to vše někdy funguje trochu jinak, vydal se po medicíně na University College London, kde vystudoval kognitivní neurovědu a dva roky tam pracoval na výzkumu deprese a role dopaminu při ní. Nyní tam druhým rokem studuje doktorát, jehož cílem je porozumět tomu, jak různé nemoci těla mohou ovlivnit duševní zdraví. Karel nemá řidičák a neumí zpívat, všude jezdí na kole, rád prozkoumává města nebo hory, a má rád divadlo a film.

Turnus E

(Současná) evropská diplomacie v praxi

Kristina Králová

Ako (naozaj) reformovať štát

Jakub Dovčík

Astronomie

Stanislav Fořt

Data Science

Josef Švec

Debatování a argumentace

Jakub Neužil

Drogy a jejich vliv na tělo, mysl a společnost

Karel Kieslich

Ekonomie versus společnost

Tomáš Protivínský

Environmentální výzvy budoucnosti

Eva Laláková

Fyzika světla

Kristýna Hovořáková

Game design bez počítače

Vadim Petrov

Moderné umenie

Tinka Kalašová

Na okraj společnosti a zase zpět!

Dominik Ertner

Neurověda

Karel Kieslich

Politická filozofie

Kateřina Cohnová

Predikce o budoucnosti (forecasting)

Blanka Havlíčková

Psychologická ekonomie

Anna Umlaufová

Sociologie v praxi

Františka Tranová

Statistika a pravděpodobnost

Josef Švec

Umělá inteligence

Stanislav Fořt