Kurzy a tým Letní univerzity
Kurzy a lektostvo - dopoledne
Stavební průmysl je zodpovědný za více než třetinu světových emisí skleníkových plynů. Je tedy třeba se rychle ptát: z čeho a jak domy stavět a jak je provozovat? Znamená udržitelné bydlení hobití domek se solárními panely na střeše? Může být beton ekologickou volbou? Kde všude je formaldehyd a proč nás to má zajímat? A jsou dotační tituly jako Zelená úsporám ve skutečnosti tak zelené? Jakkoliv zní tyto otázky tendenčně, odpovědi nejsou často jednoznačné a už vůbec ne jednoduché. Přesto se kriticky podíváme se na tvrdá čísla stavebního světa, abychom je pak mohlx relativizovat lokálními specifiky. Probereme životní cyklus vybraných materiálů (i celých budov) z ekologické, etické i politické roviny. Zaměříme se také na energetické zdroje a jejich výhody i úskalí. Kurz ale není plný grafů a čísel – od nich se pouze odrazíme do praktické sekce. Vlastnosti materiálů budeme testovat fyzicky – od dostupnosti, zpracovatelnosti po příjemost práce. Těšit se můžete hlavně na materiály, které v běžných stavebninách nenajdete. Kurz je vhodný pro všechny, které zajímají souvistlosti postaveného prostředí a vidí ve stavbách a bydlení jinou hodnotu než jen tržní artikl. Předchozí zkušenosti se stavební fyzikou ani kladivem nejsou nutné.
Petra je full time overthinker, což ji zákonitě přivedlo ke dvěma bodům: hledání spravedlivějších možností uspořádání světa a k depresím. Léta v architektonické praxi se teď snaží nezahodit a vlastnoručně testuje ekologické a etické možnosti výstavby na polorozpadlé chalupě ve východních Čechách. Kromě možné aplikace alternativních technologií tam hledá i odpovědi na otázky, co je to domov a nakolik je iluze smysluplného života evoluční konstrukt. Pokud se něco nesnaží zateplit slámou, věnuje se uměleckým projektům a chození po horách. Zbytek času tráví prací v záchranné stanici pro volně žijící živočichy, která živí její lásku k ptactvu a nenávist k přebujelé infrastruktuře.
„Je to vědecky dokázané.“ Ale co když není? I prestižní vědecké studie mohou být zatíženy skrytými zkresleními a systematickými chybami – tzv. biasy. Ty ovlivňují medicínu, přírodní i společenské vědy a mohou vést k chybným závěrům s reálnými dopady na lidské životy i rozhodování společnosti. Kurz ukáže, kde se biasy ve vědě berou, jak je rozpoznat a jak kriticky přemýšlet o datech. Dotkneme se například placebo a nocebo efektu, úskalí vědeckého publikování (aneb publish or perish) nedostatečného zastoupení žen a dalších skupin ve vědeckých studiích.Kurz je určen všem, kteří chtějí vědě nejen věřit, ale také jí rozumět.
Vašek kombinuje práci lékaře kardiologa s prací vědce a PhD. studenta a příležitostného učitele na své domovské 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Rád běhá, leze (boulderuje) a jezdí do přírody a do hor a přes zimu nestihl tolik běžkování jak by chtěl ale zase objevil kouzlo saunování. Po mnoho let byl aktivní ve skautingu a během studia medicíny zakládal organizaci Medici na ulici, která se věnovala zdravotní péči o vyloučené skupiny.
Drogy jsou látky, které nejrůznějším způsobem mění lidské vědomí, náladu či výkon, a proto je jejich užívání rozšířené po celém světě a napříč téměř všemi kulturami a historickými obdobími. Současně však jejich užívání, výroba a obchod s nimi vytvářejí řadu závažných problémů, které zasahují jednotlivce, jejich rodiny i celé společnosti, státy a mezinárodní politiku. Drogami se proto zabývá mnoho oborů – od medicíny a neurovědy přes antropologii a psychologii až po ekonomii, právo a historii. Drogy jsou pro tyto obory buď fascinujícím předmětem zkoumání nebo problémem, který se snaží řešit. Tento kurz k nim přistupuje právě tímto interdisciplinárním způsobem – postupně se na drogy podíváme z trochu jiného pohledu:
- Co jsou to drogy, odkud se v lidské společnosti vzaly a proč je lidé užívají? Co nám to říká o lidském chování a společnosti?
- Jak drogy působí? Jak lze propojit biologické mechanismy s prožitkem a chováním?
- Jak mohou drogy škodit? Jak vzniká závislost a jak ji lze chápat z biologického, psychologického i sociálního hlediska?
- Jak funguje světový obchod s drogami, drogová prohibice a jaké dopady mají na společnost a různé země na světě?
- Proč drogy a drogová politika mají dopad i na lidi co je neužívají? Jak nastavit drogovou politiku a snížit jejich rizika?
Kurz je založen na aktivní práci studentů: diskusích, analýze konkrétních případů, práci s daty a texty i formulaci vlastních argumentů. Důraz bude kladen na schopnost kriticky hodnotit informace, rozlišovat mezi různými typy důkazů, identifikovat předpoklady v argumentech a uvažovat o složitých problémech bez jednoduchých odpovědí. Nejde pouze o získání znalostí, ale o rozvoj schopnosti přemýšlet o komplexních a často kontroverzních tématech. Kurz vám bude vyhovovat, ať už vám více sedí zabývat se tím, jak může jednoduchá molekula dramaticky změnit náladu a způsobit smrt, nebo tím, jak zákony poptávky a nabídky za různých okolností mohou vést k odstranění utrpení, a za jiných ke krvavým válkám.
Karel vystudoval medicínu na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze, a na stejné škole také přes pět let učil anatomii, embryologii a fyziologii. Nejvíce ho to táhlo k psychiatrii a neurovědě, protože ho fascinovalo, jak se utváří naše vnímání, pocity a myšlení, a jaký na to vše má vliv naše biologie, naše prožitky a naše prostředí. Aby trochu více pronikl do toho, jak mozek vytváří mysl a proč to vše někdy funguje trochu jinak, vydal se po medicíně na University College London, kde vystudoval kognitivní neurovědu a dva roky tam pracoval na výzkumu deprese a role dopaminu při ní. Nyní tam dokončuje doktorát, jehož cílem je porozumět tomu, jak různé nemoci těla mohou ovlivnit duševní zdraví. Nadále se věnuje vyúce medicíny a psychofarmakologie. Karel nemá řidičák a neumí zpívat, všude jezdí na kole, rád prozkoumává města nebo hory, a má rád divadlo a film.
Peniaze sú v dnešnom globalizovanom finančnom svete všadeprítomné a vstupujú do rôznych sfér nášho života. Napriek tomu, peniaze sú zložité (“money is difficult” v slovách Perryho Mehrlinga). Na kurze budeme rozoberať aj nasledujúce otázky: Ako peniaze vznikajú? Aký je vzťah medzi dlhom a peniazmi? Ako fungujú banky a centrálne banky? Čo to znamená keď ako spoločnosť povieme, že na niečo nemáme peniaze (napríklad investície do obnoviteľných zdrojov energií)? Na tieto otázky budeme nazerať skrz tzv. Money view Perryho Mehrlinga, ktorého môžeme poznať ako skvelého pedagóga peňazí z najúspešnejšieho MOOC o peniazoch. Kurz nevyžaduje žiadne predchodzie znalosti v ekonómii, money view byť vnímaný ako komplementárny ku štúdiu mikroekonómie a makroekonómie. Kurž vyžaduje prípravu (2 povinné čítania pred Discoverom) a budeme využívať materiály v angličtine. Budeme pracovať hlavne s nasledovnými materiálmi.
V prípade, že si niekto chce urobiť taster, odporúčam kurz Economics of Money and Banking, knihy “Where does Money come from?” a Against Money.
Ľuboš má magistra z verejnej správy, a bakalára z politológie, ekonómie a dátovej vedy z University College London. Pracoval v Bank of England, následne v startupe FNA, ktorý spolupracoval s bankami, platobnými systémami a centrálnymi bankami. Aktuálne pracuje ako expert makroprudenciálnej politiky na odbore finančnej stability v Národnej Banke Slovenska. Zaujíma ho pochopiť svet naokolo, tak aby mohol prispieť k jeho zmene. Venuje sa budhizmu, rád organizuje aktivity, trávi čas v prírode a má rád film a aj jeden natočil.
Umělá inteligence dnes umí psát eseje, generovat obrázky, programovat a odpovědět na jakoukoliv otázku. Ale jak vlastně tyto nástroje fungují? Jak poznat, kdy se na ně můžeme spolehnout – a kdy raději ne? A kdo nese odpovědnost za jejich používání? V tomto kurzu se podíváme na umělou inteligenci nejen jako na užitečný nástroj, ale také jako na technologii, která přináší nové otázky, rizika a rozhodování. Společně se podíváme na to, jak AI funguje, jaké dopady může mít její používání a jak se její využívání začíná regulovat. Kurz je otevřený všem bez ohledu na obor nebo předchozí zkušenost – ať už používáte AI nástroje denně, nebo vás jen zajímá, co všechno se za nimi skrývá. Během kurzu se budeme věnovat těmto tématům: Jak funguje umělá inteligence: Podíváme se na základní principy AI a na různé typy konceptů umělé inteligence. Zjistíme, kde se s AI setkáváme v každodenním životě a co se skrývá za nástroji, které dnes používáme. Dopady používání AI: Jaké etické, bezpečnostní a environmentální otázky AI přináší? Budeme diskutovat o reálných příkladech a o tom, jak mohou tyto technologie ovlivňovat společnost. Regulace umělé inteligence: Seznámíme se se zákonem EU o umělé inteligenci (EU AI Act) a jeho klasifikací rizik. Podíváme se také na jeho českou verzi a na to, proč regulace vzniká. Jak posuzovat AI nástroje: Společně vytvoříme jednoduchý nástroj pro hodnocení AI a vyzkoušíme si s jeho pomocí analyzovat konkrétní nástroje. Moje vlastní používání AI: Na závěr se zamyslíme nad tím, jak AI používáme my sami, a vytvoříme si vlastní jednoduchá pravidla pro její zodpovědné používání. Cílem kurzu je odcházet nejen s lepším porozuměním tomu, jak AI funguje, ale také s nástroji, které vám pomohou rozhodovat, kdy a jak ji používat.
Eva pracuje v neziskovém sektoru, kde se stará o to, aby komunikační strategie dávaly smysl a důležitá témata byla skutečně slyšet. Ještě nedávno byla manažerkou komunikace v organizaci zabývající se klimatickou změnou. Její cesta k marketingu ale nebyla úplně přímočará – po roční „zahřívačce“ na pražské VŠE se rozhodla pro změnu klimatu i kontinentu. Zkušenosti tak sbírala nejdříve v australském Sydney a později v Dánsku, kde vystudovala International Hospitality Management. Tato studentská léta strávila v sedle kola, i když kličkování v ranním provozu v centru Sydney byl oproti dánským cyklostezkám poněkud jiný adrenalin.
Její první kroky po probuzení neomylně směřují do kuchyně k zapnutí kávovaru – bez ranní kávy pro ni den oficiálně nezačíná. Když zrovna neřeší kampaně, najdete ji pravděpodobně na volejbalovém hřišti, kde svou hru zakládá především na nadšení, protože stále čeká na objevení svého sportovního talentu. Své hlasivky pak pravidelně trénuje na zkouškách sboru.
V nedávné době ji naprosto uchvátil svět neformálního vzdělávání, kterému se začala intenzivně věnovat. Účastnictvo jejího kurzu by se proto mělo připravit na všechno, jen ne na klasické přednášky. Na Discoveru bude působit jako lektorka a těší se na diskuze o AI i dalších tématech.
V mainstreamovej politológii sú posledné štyri dekády v Českej a Slovenskej histórii koncipované ako viac-menej lineárny process tranzície z totalitného socializmu do demokratického kapitalizmu. V tomto kurze sa pokúsime otvoriť a kriticky prehodnotiť toto tvrdenie. V prvej časti kurzu sa historicky a teoreticky zameriame na na pád socializmu a príchod kapitalizmu: Prečo éra socializmu skončila a čo ovplyvnilo smer, ktorým sa naše krajiny vydali v 90-tych rokoch? Naozaj bol liberálny kapitalizmus jedinou možnou alternatívou? V tejto časti kurzu sa pozrieme na dominantné akademické vysvetlenia týchto javov. V druhej časti kurzu sa zameriame sa na vybrané ekonomické, politické, a sociálne témy v Česku a na Slovensku (a možno aj v širšom kontexte Východnej Európy) Na konkrétnych príkladoch a empirických ilustráciách sa pokúsime zhodnotiť pozitívne a negatívne dopady postsocialistickej transformácie: – Privatizácia verejného majetku a kritickej infraštruktúry – Koncentrácia moci v rukách oligarchie a finančných skupín – Prehlbovanie ekonomickej nerovnosti – Zmeny v sociálnej politike – Fungovanie verejných inštitúcií – Vzostup krajnej pravice – Vstup do EÚ a voľný trh Či už ide o pomalý vzostup autoritatívnej moci v posledných rokoch, alebo úpadok verejných inštitúcii či útoky na nezávislosť médií a prácu mimovládnych organizácií – budúcnosť demokratickej spoločnosti je nejasná. V tomto kurze sa pozrieme na tieto zmeny v širšom historickom merítku a pokúsime sa lepšie pochopiť historický pôvod súčasnej socio-politickej a ekonomickej situácie v Česku a na Slovensku v kontexte postsocialistickej transformácie.
Jakub je doktorand na katedre sociálnej geografie na University of Amsterdam. Vo svojom výskume sa venuje politickým a sociálno-kultúrnym aspektom v poľnohospodárstve ako aj otázkam udržateľného rozvoja a politickej mobilizácie okolo environmentálnych problémov. Jakub má BA v Liberal Arts z Bennington College v USA a MA v sociológii a sociálnej antropológii z Central European University vo Viedni/Budapešti. Pred doktorátom žil v Bratislave, kde učil históriu a sociálne vedy na strednej škole LEAF Academy. Okrem akademických tém patria medzi jeho záľuby otázky environmentálnej politiky, varenie, súčasná literatúra a železničná doprava.
Bydlení je základní lidskou potřebou a současně lidským právem podle Všeobecné deklarace lidských práv; v českém ústavním právu je garantováno Mezinárodním paktem o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Přesto se v Česku potýkáme s jednou z největších bytových krizí v Evropě. Cílem kurzu je poodhalit, jak k současné krizi cen bydlení přispívá nastavení právního řádu – že současnou situaci lze do značné míry chápat jako právně-politickou volbu. V kurzu se zaměříme na několik oblastí právní regulace. Podíváme se na obecnou úpravu nájemních vztahů v komprativní právní perspektivě, problematiku řetězení smluv na dobu určitou nebo zneužívání podnájemních smluv. Následně se zaměříme na daňové incentivy k využívání bytů jako státem podporovaného a současně chráněného investičního nástroje, nahlédneme do zahraniční právní úpravy a k možným řešením: stranou pozornosti nezůstanou daně z nemovitostí, osvobození příjmů z jejich prodeje nebo teze o dvojím zdanění. Posléze se přesuneme k oblasti stavebního řízení a leckdy opomíjeného územního plánování: k identifikaci možných příčin nedostatečné výstavby. Stranou pozornost nezůstanou ani právní instituty, které chrání vlastníky nemovitostí, ale často přitom zapomínají na ostatní. Kurz směřuje k uvědomění si klíčové role práva (a v širším smyslu institucí) na fungování trhu s bydlením – jeho podoba bude značně diskuzní a interaktivní. Účasníci si v jeho závěru zkusí sami formulovat sadu doporučení, jak současnou situaci zlepšit.
Filip je akademickým pracovníkem na Katedře ústavního práva Univerzity Karlovy a zároveň asistentem soudce Ústavním soudu. Práva studoval v Praze a v Oxfordu. Zabývá se veřejným právem, zejména ústavním právem a ústavní teorií, a také některými otázkami právní filozofie a vztahem práva a veřejné politiky. Ve volném čase rád cestuje, fotí a obdivuje města a moderní architekturu.
Kurzy a lektostvo - odpoledne
Fyzioterapie je jeden z nejkomplexnějších, ale i nejzajímavějších oborů medicíny. Nabízí velké množství technik, metodik a konceptů, které se snaží pochopit neuvěřitelně složitý komplex lidského těla. Během kurzu budete moci nahlédnout do světa fyzioterapie a pohybu z neočekávaných perspektiv. Dotkneme se širších spojitostí nejen na úrovni medicíny, ale i životního stylu nebo sociálního prostředí. Dozvíte se, jak vypadá běžný den fyzioterapeuta a jaké možnosti tento obor přináší. Během kurzu budeme diskutovat, cvičit a hrát. Budete si moci v praxi vyzkoušet, jaké je to být pacientem i terapeutem. To v některých fázích vyžaduje fyzický kontakt, nicméně nic nebude povinné a vše si budete moci vždy sami řídit. Kurz je určený pro kohokoli, kdo se chce dozvědět více o fungování vlastního těla. Žádné předchozí znalosti nebo zkušenosti nejsou nutné. 1. Tělo jako celek.Základy evoluce a funkční anatomie – proč a jak je tělo formováno? Jak fungují svaly a jak se navzájem propojují. Jak spolu může souviset bolest hlavy a ploché nohy? Poznání svalových řetězců v pohybu. 2. Co je to fyzioterapie a jakých oblastí se týká? Základní vhled do ambulantní fyzioterapie. Vyšetření pohledem i pohmatem, analýza pohybu. 3. Tělo jako celek. Přesahy fyzioterapie do orgánové medicíny. Jak a čím může být ovlivněna funkce vnitřních orgánů? 4. Tělo a duše. Lidské tělo a sociálně-kulturní prostředí. Jak ovlivňuje mentální rozpoložení naše tělo a naopak? Jaký vliv na nás může mít naše okolí, práce či třeba standarty krásy?
Lucii zajímá fungování a pohyb lidského těla a jeho propojení s ostatními sférami lidského života. Pracuje jako fyzioterapeutka v rehabilitačním centru v Praze. Fyzioterapii vystudovala na 3. lékařské fakultě UK a každoročně absolvuje specializované kurzy, například na téma komplexní terapie triggerpointů, vztahů mezi orgány a pohybem či pohybově terapeutické koncepty založené na evoluci a anatomii. V rehabilitaci ji zajímá především komplexní přístup, a to jak na úrovni samotného pohybového systému těla – tedy propojení mezi funkcí jednotlivých jeho částí – tak v propojení s orgánovými funkcemi, psychologií i kulturně-sociálním prostředím. Ráda pozoruje a uplatňuje získané znalosti i mimo práci, věnuje se lezení a parkouru a ráda zkouší nové sporty a pohybové možnosti.
…čajík, příze a nožky pod dekou… Na tomhle kurzu si zachannelujeme naše inner grannies – budeme investovat do smysluplných dovedností, které se (nejen) na důchod rozhodně hodí. Na první hodině si osvojíme si základy na kterých pak budeme stavět po zbytek kurzu. V dalších setkáních se k nám můžou přidat i ochotní hosté z lektorského týmu, kteří nám mohou přednášet na různá témata ve stylu takové naší malé (Discover) univerzity třetího věku…nebo si budeme povídat o dinosaurech. …a co tam budeme reálně dělat? Naučíte se háčkovat granny squares, číst v návodech, vyzkoušíte si vyšívání, tkaní na hřebenovém stávku nebo makramé – a klidně i cokoliv dalšího, co nás společně napadne. Kurz je vhodný pro všechny úrovně doveností. Na konci si můžete odnést vlastní výtvory – čepičky, šály, tašky nebo dečky… podle rychlosti, chuti a náročnosti vzoru.
Laura vystudovala psychologii, ale vždy ji více bavilo své znalosti uplatňovat v praxi než studovat „jen tak pro sebe“ – i proto jí studium trvalo o něco déle. Během té doby však nasbírala řadu zkušeností a v oboru pracuje už několik let. Začínala v krizové intervenci s dětmi a dospívajícími, následně si rozšířila obzory na lince pro oběti trestných činů a domácího násilí.
Kromě praxe má zkušenosti i s výukou – dva roky vedla maturitní psychologii na gymnáziu a aktuálně lektoruje programy o duševním zdraví v organizaci Nevypusť duši.
Její vášní je „babičkování“, které se projevuje zálibou v ručních pracích od háčkování až po sváření, vařením polévek pro své příbuzné a nabízením kapesníku.
Ve volném čase se ráda prochází lesem s kávou v ruce (kdo by to neměl rád). Potěší ji knihy, webkomiksy, animované filmy i deskové hry a má speciální slabost pro krásné infografiky. Po důkladné sebereflexi si musela přiznat, že jejím nejoblíbenějším dinosaurem je Tyrannosaurus rex – a byla trochu zklamaná z takto konvenčního vkusu.
Na Discoveru se s ní můžete potkat v roli terapeutky.
Zajímalo tě někdy, jak fungují startupy? Je třeba kavárna s kočičkami startup? A pokud ne, mohla by být? A pokud ano, byl by to dobrý startup? V tomto kurzu se podíváme na to, co startupy jsou a nejsou a jak k nim přistupovat. Protože univerzální recept na úspěšný startup neexistuje, zaměříme se hlavně na to, jak se vyhnout typickým chybám. Jak nestavět něco, co neřeší žádný problém, a jak zajistit, že tvůj nápad neskončí dřív, než ho někdo vůbec využije. Kurz je praktický. Budeš se podílet na vymýšlení vlastního startupu, ověřovat, jestli dává smysl, a zkoušet si modelové situace, které čekají každého zakladatele. Nepůjde o frontální výklad, ale o společnou diskuzi a spolupráci. Hodně z toho, co si vyzkoušíš, má přesah i do běžného pracovního života – například jak rychle ověřovat, jestli má smysl se nějakému nápadu vůbec věnovat nebo jak nabrat nového zaměstnance k sobě do týmu. Struktura kurzu: Úvod – Rychlé „Startupy 101″, co startup je (a není) a k čemu jsou startupy dobré Problém – Startupy začínají problémem, který chtějí řešit. Najdeme společně problém k řešení, ověříme, že stojí za řešení, a vymyslíme, jak by se dal řešit. Zákazník – Jak ověřit nápad s reálnými lidmi. Kde zákazníky hledat, jak s nimi mluvit a co vlastně potřebuješ dát vytvořit, aby tvůj nápad mohl jít do světa. První verze – Startup není jen o tom nápad mít, ale i o tom ho postavit. Vyzkoušíš si vytvořit jednoduchou první verzi a pochopíš, co je na první verzi vlastně nepodstatné. Rozjezd – Co se děje potom, aneb jak startup prezentovat, získat podporu a posunout ho dál. Cílem kurzu je si v příjemném prostředí vyzkoušet projít celým procesem vzniku startupu – od nápadu až po vznikající firmu. Nepotřebuješ žádné specifické znalosti, stačí nadšení!
Mašek se na gymnáziu rozhodl studovat fyziku, protože mu připadala krásná. Po pěti letech na MatFyzu si ale uvědomil, že akademické prostředí pro něj není, a začal hledat něco praktičtějšího. Postupně se přeorientoval z fyziky na AI a začal pracovat jako data scientist v technické konzultační firmě. Díky tomu se dostal k řadě zajímavých projektů, jako třeba k predikci, kam a kolik léků distribuovat, nebo který kabel vysokého napětí bude mít výpadek. Postupně zjistil, že ho víc než samotné programování baví práce s lidmi a vedení projektů, a po několika letech se ve stejné firmě dostal k vedení interního AI startupu. Kromě práce rád chodí na dlouhé treky, cestuje na lehce hezká místa (těší se letos na Peru) a hraje příliš složité deskovky.
Vládnutí je v demokratickém právním státě ekosystém, který tvoří politici, expertky, lobbisti, aktivistky, ale i obyčejní občané a občanky. Zapojit se do rozhodování státu a tvorby zákonů je lehčí, než by se mohlo zdát. V tomto kurzu si vyzkoušíme, jak začít. Společně si vybereme jedno téma, které je společensky palčivé a zároveň nás zaujme. Identifikujeme systémové problémy a jejich možná řešení. Naučíme se, jak taková řešení srozumitelným a atraktivním způsobem prezentovat politikům i veřejnosti. A vyzkoušíme si, jak pro naše téma získat pozornost skrze kreativní a uměleckou práci.
Kurz je spoluprací 3 lektorů. Žofie, která se věnuje participaci občanů, Mirka, který se vyzná v lobbingu a tvorbě policy a Dominika, který prosazuje lidskoprávní zájmy v rámci umělecké organizace.
Hlavní náplní kurzu bude společná práce na tvorbě vlastní „kampaně“ – která si stanoví jasné cíle a požadavky – a na tvorbu jejích výstupů.
Společně vedou (bio níže): Mirek Crha, Žofka Hobzíková, Dominik Ertner
Kurz má podobu vedenej pohybovej improvizácie a explorácie, v ktorej sa pozornosť obracia dovnútra k dychu, telu, vnútorným pocitom a podnetom. Nebudeme sa učiť konkrétne kroky ani techniky. Zameriame sa skôr na rozvíjanie aktívnej všímavosti, vnímanie funkčných princípov pohybu a nasledovanie vnútorných impulzov, ktoré sa v tele objavujú. V procese učenia využijeme prístupy a metódy vychádzajúce zo somatického pohybu, jogy, „bodyworku“ a súčasného tanca. Prostredníctvom pohybových hier a cvičení budeme skúmať vzťah k sebe samým, k priestoru, a budeme vstupovať do improvizovanej interakcie s ostatnými. Kurz ponúka možnosť ponoriť sa do telesného prežívania, rozvíjať citlivosť voči vlastným hraniciam a prehĺbiť spojenie so svojim vnútorným svetom skrz pohyb a tanec. Pre účasť nie sú potrebné žiadne predchádzajúce tanečné skúsenosti, len zvedavosť a ochota skúmať pohyb vlastným tempom. Na kurze budeme spoločne: 1. prehlbovať aktívnu všímavosť v tele a skúmať prepojenie medzi dychom a pohybom 2. pozorovať vnútorné impulzy, ktoré podnecujú pohyb a následne tento pohyb rozvíjať 3. pracovať s imagináciou, vizualizáciou a ideomotorikou 4. objavovať vzťah tela k priestoru 5. vstupovať do pohybového dialógu s ostatnými 6. navnímavať vlastné hranice v pohybe aj v kontakte s ostatnými
Jankina prirodzená zvedavosť ju v živote priviedla k širokému spektru záujmov. Jej ústrednou témou je prepájanie humanitného vzdelania s prácou s telom a pohybom. Na bakalárskom stupni študovala prekladateľstvo a baltskú filológiu, neskôr sa na magisterskom stupni zamerala na HR a organizačný rozvoj a v tejto oblasti následne budovala aj svoju profesionálnu kariéru. Tanec bol však počas celého jej štúdia prirodzenou súčasťou života a postupne sa stal aj jej hlavným tvorivým smerovaním. Rada skúma pohyb, hlas a ticho medzi nimi.
Svoj smer v tanci našla na katedre choreografie v estónskom Tallinne, kde sa zameriavala na súčasný tanec a improvizáciu. Od roku 2017 vedie kurzy a workshopy tanečnej a kontaktnej improvizácie a spolupracuje s rôznymi lektormi z oblasti tanca, jogy a fyzioterapie. Jej zámerom je vytvárať pre ľudí bezpečný priestor a podmienky, v ktorých si môžu dovoliť ponoriť sa do vlastnej autenticity, uvoľniť telo aj myseľ bez vnútorného a vonkajšieho hodnotenia. Verí, že keď sa stíšime a začneme počúvať, telo nás samé privedie na správne miesto.
Okrem pohybu Janku fascinuje polyfonický spev a s radosťou sa s vami podelí o piesne, ktoré pozná.
Hráli jste někdy DnD nebo Dračák? Nebo nevíte o čem mluvím? Nevadí. V kurzu si ukážeme, jak tyhle hry fungují. Vyzkoušíme si je a naučíme se, co je důležité pro jejich vedení a jak se skrze ně dají otevírat další společenská témata. Předchozí znalosti nejsou potřeba. Hodit se bude otevřenost, ochota podívat se do vlastní představivosti a různé kostky. Hodně různých kostek. A naopak pokud jste už zkušení hráčstvo zkusíme se podívat za hranice žánru. Kurz je participativní a experimentální. Budeme ho tvořit společně. Navazuje na mé experimenty a v současnosti dvě hry, které vedu v Praze pro své kámošstvo a které slouží, jako reflexe současného společenského dění.
Facilituji, designuji a vzdělávám. V současnosti pracuji na Univerzitě Karlově v týmu, který řeší rozvoj pedagogických kompetencí. A k tomu jsem se vrátila na studia na MU KISK na Design informačních služeb. Mám za sebou práci v nezisku i korporátu. Nejvíc mě baví hry a hraní a ráda přemýšlím a hledám, proč to tak je a jak to s hrami funguje. Pořádám komunitní improvizace. Mám za sebou šest let facilitací a spoluprácí s neziskovkami a aktivisty, kterým pomáhám plánovat, domluvit se a ocenit, co už dokázali. V Praze žiji v komunitním bydlení.
Organizátoři a organizátorky
Jana LOhrová
Jana bydlí ve Skotsku kde se celkem úspěšně asimiluje. Studovala historii vědy, medicíny a veřejného zdraví na Yale College, a později magisterský program epidemiologie a globálního zdraví na Yale School of Public Health. V součastnosti dělá v Edinburghu doktorát v oboru Global Health Policy. Nejradši je ale ve stanu na ostrovech, u moře a v horách. Baví jí folklór všeho druhu, od sea chanteys po tradiční písně ve skotské gaelštině a irštině, ráda plete, peče a běhá. Je militantní chodec a cyklista a sní o světě bez aut.
Tanya Stadnyk
Tanya pochází z Charkova a v Česku si už sedm let buduje nový život, což se jí zatím daří. Vedle práce produkční ve Voxpotu spolupracuje také s hudební exportní kanceláří na Ukrajině. Věnuje se advokacii a osvětě zaměřené na lepší právní základ a rozvoj podnikání v hudebním sektoru, stejně jako navazování mezinárodní spolupráce mezi interprety. Jejím cílem je přispět k lepší infrastruktuře hudebního průmyslu doma a zároveň k tomu, aby v zahraničí každý znal alespoň jednu ukrajinskou písničku. Na Discoveru bude zajišťovat, aby všechno běželo tak, jak má, a aby nikomu nic nechybělo.
Dominik Ertner
Dominik za svůj největší úspěch považuje, že ještě po 8 letech v pomáhajících profesí ho to pořád baví a netrpí syndromem vyhoření. Něco vystudoval, někde pracuje, ale myslí si, že o dost zajímavější je trávit čas v lese se psem, lacinou fantasy knížkou, kterou si koupil za 20 kč v malém antikvariátu nebo si dát dobrou kávu, hodně dobré kávy. Na turnus pojede jako terapeut, takže budeš-li se chtít o čemkoliv pobavit v bezpečném prostředí, bude tady pro tebe.
Letní univerzitu koordinují
Žofie Hobzíková
Žofie tráví velkou část svého času přemýšlením nad tím, jak měnit systém, ve kterém žijeme. Posledních pět let dostává do Česka občanská shromáždění, která by veřejnosti umožnila tvořit informovaná politická rozhodnutí. Pracuje v Montessori škole, kde se učí jak tvořit komunity a jak správně používat gen alpha slang. Je členkou kolektivu Jezevky a má spoustu zkušeností s organizací přímých akcí a uměleckých intervencí. Nejraději leží na slunci, koupe se, válí sudy, fermentuje nebo povídá s kámošstvem o tom, jak a proč bychom mělx zrušit práci. Také si ráda popovídá o svém vyhoření z polyamorie.
Mirek Crha
Mirka fascinuje, jak vznikají pravidla, kterými se řídí svět kolem nás. Rád se učí porozumět tomu, jaký mají dopad a baví ho snažit se je zlepšovat. Proto se zajímá o lidská práva, politiku a legislativní proces. Aktuálně vede Oddělení lidských práv a rovného zacházení na Úřadu vlády ČR, kde pracuje na systematickém posilování úrovně lidských práv v ČR třeba tím, že se podílí na tvorbě zákonů a strategií. Jeho předchozí zkušenosti jsou z neziskového prostředí, kde se věnoval svobodě médií, ochraně demokratického právního státu a boji s korupcí. Má rád pop a techno, deskovky, squash, městskou turistiku, nové zážitky a nová místa. V Discoveru je veterán, učí od roku 2020, vytvořil jeho webovky a v roce 2026 koordinuje nový projekt letní univerzity.
