Všichni chceme žít ve svobodné, demokratické, spravedlivé společnosti, ve které je moc v rukou legitimní vlády usilující o realizaci veřejného zájmu. Co to ale znamená? A můžeme tohoto stavu vůbec někdy dosáhnout?

V naší snaze odpovědět na tyto dvě otázky nám vyvstane nespočet dalších. Co je to moc? Jaké podmínky musí být splněny, abychom považovali jedince či společnost za svobodné? Jak můžeme zajistit spravedlnost, když se lidé rodí do různorodých a vysoce nerovných životních podmínek? Může v moderní společnosti skutečně „vládnout lid“? Povede racionální a inkluzivní diskuse občanů k politické shodě, nebo je rozdílnost pohledů naopak neodmyslitelnou součástí politického života? A kdo tedy dokáže nejlépe určit zájmy politické komunity?

Za těmito klíčovými otázkami politické filozofie spočívá paradox politického soužití jedinců, tedy spletitý a nejednoznačný vztah mezi jedincem a společností, občanem a státem, soukromým a veřejným zájmem. Projevy tohoto rozporu nalezneme v každém ze šesti témat, kterým se budeme společně věnovat:
1. Politika a moc
2. Vláda a legitimní autorita
3. Spravedlnost
4. Svoboda
5. Demokracie
6. Zájmy, obecné dobro a podstata politiky

Pro uvedení do problematiky nám poslouží krátké úryvky textů některých slavných filozofů a filozofek, většinu času však strávíme společným bádáním a diskusí. V přemýšlení nám pomohou myšlenkové experimenty: postavíme se například za „závoj nevědomosti“, kde budeme společně hledat spravedlivé nastavení naší společnosti; zamyslíme se nad tím, jak bychom se zorganizovali, kdybychom s partou Discoveráků ztroskotali na pustém ostrově; nebo si budeme představovat, že se na rozcestí v lese rozhodujeme, kterým směrem se vydat, a budeme debatovat nad tím, ve které situaci máme volnost se svobodně rozhodnout – a ve které již nikoli.

Pro účast v kurzu nejsou potřeba žádné předchozí znalosti z filozofie ani politických věd – zájem o výše zmíněná témata a otevřenost společnému přemýšlení nám bohatě postačí.